Takzvaná pasivní ochrana lesů na území EU – tedy vyloučení lesů z komerčních aktivit, může mít zásadní ekonomický dopad do polského lesnictví.

Cíl strategie EU pro biologickou rozmanitost je ambiciózní – obnovit biologickou rozmanitost Evropy ve prospěch lidí, klimatu a planety do roku 2030, což má rovněž sloužit cílům evropské zelené dohody ke snížení emisí skleníkových plynů o 55% v porovnání s rokem 1990. Očekává se, že lesy pohlcující uhlík budou hrát důležitou roli při dosahování těchto cílů, přičemž jedním z cílů strategie je zajistit 10% pasivní ochrany lesů v pevninské oblasti Evropské unie. Polsko ale může být jednou ze zemí, které budou novými omezeními nejvíce zasaženy. „Máme jeden z nejvyšších podílů lesů ve vlastnictví státu v EU a dalo by se očekávat, že ve vztahu k zemím s takovou vlastnickou strukturou budou v první řadě formulována očekávání ohledně ponechání lesů přirozenému vývoji na co největší ploše. To znamená ne 10 procent, ale mnohem větší procento polských lesů, které by mělo být předmětem pasivní ochrany,“ uvádí se mimo jiné v článku.

Přes 80 procent lesů v Polsku je ve vlastnictví státu, dřevo v nich vytěžené míří primárně na polský trh a představuje podíl 90 procent na trhu této suroviny v Polsku. Pokud by se těžba dřeva ve státních lesích omezila, znamenalo by to zvýšení jeho cen. Odvětví lesního a dřevařského průmyslu je důležitým odvětvím polské ekonomiky. Polsko je druhým největším výrobcem nábytku na světě, třetím výrobcem oken a dveří a jedním z největších (v první desítce) producentů řeziva (desky, kulatina, latě a další prvky vyráběné při zpracování kulatého dřeva). Tento sektor generuje téměř 2,7 procenta. Polský HDP a zaměstnává přes 460 000 lidí.

Plné znění článku na: https://dorzeczy.pl/kraj/193030/ue-zakaze-nam-korzystac-z-polskich-lasow.html, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová