V EU 27 se ročně ztrácí zhruba 1 000 čtverečních kilometrů hodnotné půdy v důsledku výstavby budov, silnic, parků a jiných zařízení infrastruktury. To mimo jiné snižuje podle německého časopisu Umweltschutz dostupnost a kvalitu vody.

O tom, že se ve světě snižují plochy půdy vhodné k zemědělské produkci, se diskutovalo mimo jiné na semináři v rámci Evropského fóra Alpbach 2011. V členských státech EU 27 se jedná v současné době o 350–400 hektarů denně, například v sousedním Rakousku činí ztráta půdy 8 až 10 hektarů denně. V rozvojových zemích je zase rostoucí úbytek zemědělské půdy způsoben především razantním růstem populace.

Dobrá půda je ovšem životně důležitá. Pěstují se na ní potravinářské, krmné a energetické plodiny. Půda ale také filtruje dešťovou vodu, která je potom použitelná jako pitná voda. V důsledku změny klimatu navíc mizí v mnoha regionech zásoby vody na výrobu potravin kvůli zavlažování, současně zvyšují rostoucí teploty ztrátu vody odpařováním a spotřebu vody rostlinami. V oblasti Středozemního moře například již dnes zásoby vody nestačí na výrobu potravin a výroba biopohonu začíná být nereálná, protože na výrobu jednoho kilogramu kukuřice je potřeba zhruba 770 litrů vody.

Úbytek půdy, který má vliv i na stabilitu vodních režimův krajině, konstatoval ve svém šetření i Český statistický úřad (ČSÚ). Za posledních deset let podle ČSÚ ubylo 3,4 procenta zemědělské půdy. Zatímco v roce 2000 bylo v ČR evidováno 3,604 milionu hektarů obhospodařované zemědělské půdy, klesla do roku 2010 tato výměra o více než 120 000 hektarů na 3,483 milionu hektarů. V roce 2010 zaujímala podle ČSÚ zemědělská půda 44,2 procenta rozlohy ČR, z toho podíl 72,2 procenta tvořila orná půda a 26,7 procenta takzvané trvalé travní porosty.

Naše voda