V sobotu 18. září byl slavnostně zahájen provoz čtyř zdvižných mostů přes plavební kanál Vraňany – Hořín na Vltavě a poprvé pod zdviženými mosty proplula největší česká osobní loď FLORENTINA.

Završily se tak stavební práce na modernizaci velké plavební komory Hořín i přestavba dalších celkem sedmi mostů, které nyní umožní proplutí až 7 m vysokých lodí přes plavební kanál. Unikátem je zdvižný kamenný mostní oblouk na plavební komoře Hořín, zachovávající jedinečnou architekturu památkově chráněného zdymadla. Další tři silniční a železniční mosty přes kanál jsou také zdvižné, dálkově ovládané z 9 km vzdáleného velína na zdymadle.

Téměř 10 km dlouhý plavební kanál zprovozněný v roce 1905 zajistil celoroční splavnost Vltavy od jejího ústí do Labe u Mělníka až po Vraňany. Zdymadlo Hořín překonávající spád až 8,8 m je první v kaskádě 6 zdymadel, které více než 100 let umožňují bezpečnou plavbu do Prahy. Díky prozíravosti předků tato vodní cesta i dnes odpovídá svými parametry plavbě velkých lodí evropských parametrů a pouze podjezdná výška a ponor vyžadují dílčí úpravu.

Zdymadlo Hořín navržené architektem Sanderem svými jedinečnými klenutými vjezdy do plavebních komor vytváří opravdovou bránu a protipól mělnického zámku. Není fotografie soutoku Vltavy a Labe, kde by chyběl plavební kanál se zdymadlem. Přitom už desetiletí, tak jak zejména osobní lodě rostly do výšky, jejich posádky musely pro proplutí do komory rozebírat celé nástavby a kormidelny a největší moderní kajutové lodě končí svou plavbu proti proudu v Mělníku a do Prahy již neproplují. Podjezdná výška na Labi někdy klesala až na 2,1 m. Také pro dopravu vyšších nákladů byla Vltava uzavřená.

„Odvážnou myšlenku zachovat vzhled památky z roku 1905 a zároveň zkvalitnit vodní cestu pro podmínky 21. století se podařilo zrealizovat díky vynikající práci projektantů a stavbařů a kamenný oblouk, který je k nerozeznání od původního, zvednou hydraulické válce během 6 minut o pět metrů,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. Velmi jsme tak pokročili v plnění cíle zajištění parametrů moderní vodní cesty sítě TEN-T.

Obloukový zdvižný most tvoří 100 tun ocelové příhradové konstrukce a 300 tun repasovaného kamenného obkladu. Celý most zvedají dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku cca 220 tun, které jsou poháněny dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu. Pokud pro proplutí lodě nestačí podjezdná výška spuštěného mostu, obsluha zdymadla stiskem tlačítka na počítači zvedne most na podjezdnou výškou až 7 metrů. „Skupina Metrostav v současnosti rekonstruuje několik významných památek a ve všech případech klade mimořádný důraz nejen na návrat jejich historické krásy, ale i splnění náročných požadavků moderní doby. Na této stavbě jsme v tomto ohledu zašli hodně daleko, a vzniklo tak unikátní dílo, které nejen že prospěje dopravě, ale zároveň má potenciál stát se vyhledávanou turistickou atrakcí. Chtěl bych poděkovat všem spolupracovníkům za to, že jsme společně zanechali v Hoříně kus poctivé stavařiny a těším se na další podobné projekty v budoucnu,“ řekl Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu, který má s vodními díly na Vltavě bohaté zkušenosti. Za posledních 12 let se podílel na stavbách a rekonstrukcích zdymadel v Českém Vrbném, Hluboké nad Vltavou, Hněvkovicích či Kořensku.

Podjezdnou výšku na plavebním kanále omezovalo na 4,50 m ještě dalších 7 mostů. Dva krajské mosty silnice III. třídy u Vrbna a Lužce nad Vltavou byly na absolutním konci své životnosti a silniční dopravu udržovala mostní provizoria, po nichž mohlo přejíždět jen jediné auto. Dnes jsou oba nahrazeny novými moderními mosty ve výšce 7,0 m nad hladinou, které zajišťují neomezenou dopravní obslužnost obcí na ostrově za plavebním kanálem.

V České republice jsou unikátní 3 nové zdvižné mosty v Lužci nad Vltavou a ve Vraňanech, jejichž výstavbu si vyžádalo bezprostřední okolí mostů, kde nebylo možné žádné zvýšení terénu pro nájezd na podjezdnou výšku 7,0 m. Silniční most v Lužci nad Vltavou na místní komunikaci zajišťuje zásobování okolních průmyslových podniků, aby těžká vozidla dopravou nezatěžovala obytnou zástavbu obce. Také na přilehlé železniční trati bylo jediným řešením zvýšení podjezdné výšky pro lodě vybudování zdvižného železničního mostu, který je prvním svého druhu u nás. Třetí zdvižný most je na místní komunikaci ve Vraňanech a zpřístupňuje obytnou zástavbu a místní fotbalové hřiště na ostrově. Všechny mosty jsou dálkově ovládané z 9 km vzdáleného velína zdymadel v Hoříně. V neposlední řadě umožňují bezpečnou plavbu vysokých lodí i dva zvýšené hospodářské mosty v Chramostku a Zelčíně, jež ve smyslu požadavku obcí plní nezastupitelnou roli obslužnosti pozemků za plavebním kanálem zejména zemědělskou technikou.

„Vraňansko – Hořínský kanál se po více jak 100 letech dočkal moderních mostů. Těší nás, že jsme se mohli podílet na této modernizaci, která umožní proplouvání velkých lodí a současně zlepší kvalitu silniční dopravy. V rámci stavby jsme společně ve sdružení realizovali celkem 5 mostních objektů tak, aby podjezdné výšky odpovídaly 7 m.

Jednalo se o jednu rekonstrukci mostu a o 4 mosty kompletně nové, z čehož jsou 3 zdvižné a mezi nimi i první funkční železniční most v ČR“ uvedl JUDr. Petr Sodomka, ředitel oblasti VHS a inženýring STRABAG Rail a.s. „Technicky ani administrativně rozhodně nešlo o rutinní stavby. Přes velké zkušenosti zhotovitele s výstavbou mostních objektů bylo třeba řešit mnoho nenadálých okolností a koordinovat postup výstavby s pracemi na ostatních objektech tohoto souboru staveb. O to víc zhotovitel oceňuje vzájemnou spolupráci objednatele, projektantů, Povodí Vltavy a většiny ostatních účastníku výstavby a místní veřejnosti, která velkou měrou přispěla ke zdárnému dokončení díla,“ řekl Štěpán Dvořák, hlavní stavbyvedoucí firmy COLAS CZ a.s., která postavila 2 mosty u Vrbna. „Zhotovitel je rád, že úspěšně realizovanou zakázkou přispěl ke zlepšení parametrů a celkové modernizaci této vodní cesty, která nyní společně s její velkou historickou a estetickou hodnotou bude plnit i dnešní náročné dopravní požadavky“.

Modernizace velké plavební komory Hořín začala v březnu roku 2019. Stavbaři Metrostavu v první odstávce rozebrali horní i dolní ohlaví plavební komory, následně provedli betonáže nosných konstrukcí a obložili je původním kamenem. Tím rozšířili průjezdný profil z 11 na 12 metrů. Ze stejného důvodu bylo zároveň nutné vyměnit horní i dolní vrata za širší. Na jaře loňského roku osadili pomocí největšího jeřábu v ČR ocelovou kostru zdvižného mostu a v červenci krátkodobě vrátili do provozu plavební komoru. V říjnu 2020 se komora opět uzavřela, aby mohl být zdvižný most kompletně dostrojen. Při dostrojování kladli kameníci maximální důraz na zachování co největšího množství původních kamenných prvků.

Také nové mosty přes plavební kanál se začaly budovat v roce 2019. Pro zachování rázu památkově chráněného plavebního kanálu jsou železobetonové konstrukce spodní stavby opěr opatřeny kamenným obkladem a vlastní mosty jsou ocelové převážně příhradové konstrukce se spodní ocelovou ortotropní mostovkou. Na silničních mostech byl pomocí horního oblouku připomenut tvar užitý už na původních mostech postavených na počátku minulého století, které musely nenávratně přenechat svůj prostor mostům novým.

Celou konstrukci zdvižných mostů o rozpětí 29 – 36 m o hmotnosti až 152 tun zvedají dvě dvojice hydraulických válců, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu ukrytými v železobetonových krabicových opěrách. Každý most potřebuje na zdvih o 3 metry přibližně 2 minuty.

Stavby Úprava ohlaví plavební komory Hořín a Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě na plavebním kanále Vraňany – Hořín realizovaly firmy METROSTAV a.s., STRABAG Rail a.s., EUROVIA CS, a.s., OK Třebestovice, a.s., FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. a COLAS CZ, a.s. s celkovými stavebními náklady 1780 mil. Kč vč. DPH, které financuje Evropská Unie prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy CEF a Státní fond dopravní infrastruktury. Projekt modernizace plavební komory Hořín společně s modernizací rejd plavební komory Praha – Štvanice jako první projekt infrastruktury vodních cest v České republice uspěl v roce 2017 u Evropské komise a získal financování z grantu Nástroje Evropské Unie pro propojení Evropy CEF, který dosáhlo 10,7 mil. EUR.

rozhovory a některými účastníky plavby si můžete poslechnout na:

nebo přímo na home page portálu Naše voda v rubrice „Videoreportáž“

Zdroj: Ředitelství vodních cest ČR, dokumentární foto a videorozhovory Naše voda – Nina Havlová