Nová Alej svobody vyroste 13. listopadu poblíž Příbrami u Památníku Vojna, který v 50. letech sloužil pro internaci politických vězňů. Na výsadbě 11 lip a 89 javorů se budou podílet rodiny odpůrců komunistického režimu, kterým letošní sázení věnuje pořadatelská Nadace Partnerství.

Svůj strom zasadí Klára Formanová, jejíž otec, spisovatel Jiří Stránský, nuceně pracoval v uranovém lágru Vojna. Strom bude mít i přímá pamětnice bolševických represí, 95letá advokátka Libuše Musilová, která je dodnes aktivní v Konfederaci politických vězňů. Se sázením pomohou i majitelé firem, jejichž otcové prošli tábory na těžbu uranu. Pro sametovou alej poskytnou stromy nebo výsadbový materiál. Zapojit se bude moci podle pandemické situace i široká veřejnost, podrobné informace a program nabízí web www.alejsvobody.cz.

Příběh Jiřího Stránského a Libuše Musilové na portálu Paměť národa

Ilustrační fotografie z výsadeb Alejí svobody a video z loňského sázení

Památník Vojna u Příbrami je jediným dochovaným komunistickým táborem v Česku, ne náhodou posloužil jako kulisy pro film Zdivočelá země podle předlohy spisovatele Jiřího Stránského. Sám Stránský zde strávil část svého protiprávního uvěznění. „Je pro mě velkou ctí být patronkou letošní Aleje svobody. Můj tatínek, Jiří Stránský, byl politický vězeň a strávil víc jak deset letech v komunistických lágrech. Pro něj i naši rodinu je místo letošní výsadby symbolické. Táta vždy ctil pravdu a chránil svobodu a byl životním optimistou. Myslím, že by měl dnes radost. Vážil si a miloval mladé lidi a jejich boj za svobodu přírody,“ komentuje Stránského dcera Klára Formanová.

Památku obětí komunistické zvůle přijede na Vojnu připomenout také Libuše Musilová z Konfederace politických vězňů. Ta strávila protiprávně za mřížemi 4 roky. Lípy a javory, které budou oběti represí připomínat, dodá firma Arboeko Pavla Kafky. Jeho otec František jako „nepřítel komunistického režimu“ strávil v dalším příbramském lágru Bytíz 18 měsíců, dalších 10 let pak na nucených pracích v ostravských dolech. V táboře Bytíz byl svědkem tragédie, kdy se v důsledku poddolování v lágru propadly do podzemí dva vězeňské baráky. Další zapojenou společností jsou Zahradnické úpravy, její jednatel Jan Bartík, jehož otec byl dalším z politických vězňů na Příbramsku, dodá pro výsadbu 300 kůlů s příčníky a úvazky na zpevnění stromů.

„Již v roce 2018, kdy si naše země připomínala sté výročí od založení republiky, jsme spolu s kolegy z Arboeka a Nadací Partnerství iniciovali výsadbu první Aleje svobody pod Řípem. Podpořit Alej svobody u Památníku Vojna u Příbrami je velmi symbolické. Jako malý kluk jsem s napětím poslouchal napínavá vyprávění mého otce z vězeňského prostředí právě z lágru Bytíz u Příbrami. Je velmi důležité pravidelně připomínat celé naší společnosti, jak vzácná je svoboda,“ vzpomíná Kafka.

Putovní Alej svobody je již čtvrtou výroční akcí Nadace Partnerství, která chce prostřednictvím stromů ukázat na důležité momenty československé státnosti. Po prvotní Aleji pod Řípem, rostou další symbolická stromořadí ve Vestci u Prahy a naposledy v místech bývalé železné opony v Šatově. Více informací a možnosti zapojení a podpory putovních alejí lidé najdou na www.alejsvobody.cz.

Příběh Jiřího Stránského a Libuše Musilové na portálu Paměť národa

Ilustrační fotografie z výsadeb Alejí svobody a video z loňského sázení

Zdroj a foto (Památník Vojna): Nadace Partnerství