V minulosti sloužily k těžbě hnědého uhlí, teď by se mohly stát alternativním zdrojem vody, které je na jihu Moravy dlouhodobě nedostatek. Představitelé kraje nechali prověřit, zda by šla území bývalých jihomoravských lignitových dolů v budoucnu využít jako zásobárny vod.

Do letošního října sbíral kraj podklady, aby vznikl seznam potenciálně vhodných míst. „Zajistit dostatek vody pro všechny je naší prioritou. Nechali jsme si proto udělat rešerši, abychom získali představu o našich aktuálních možnostech. Dopady dlouhotrvajícího sucha jsou u nás markantní. Ovlivňuje nejen zemědělství a stav životního prostředí, ale také i rozvoj obcí nebo investiční výstavbu,“ prohlásil náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Jan Zámečník.

Rešerše se zabývala dvěma oblastmi: rosicko-oslavanskou a jihomoravskou lignitovou pánví. Druhá uvedená lokalita nabízí širokou paletu vhodných míst. O čerpání důlní či podzemní vody jde uvažovat u 12 bývalých hlavních dolů, 7 existujících čerpacích či pozorovacích vrtů a zhruba třicítky průzkumných a těžebních sond společnosti MND určených k likvidaci. „V nejbližší době se na ně zaměříme a detailněji je prozkoumáme, abychom měli představu, kolik vody jsou nám schopné dát. Mezi vytipovanými pilotními projekty pro příští rok jsou třeba monitorovací vrty v katastru obce Šardice, likvidované vrty MND nebo bývalé hlavní důlní dílo v Kyjově. Rád bych poděkoval státnímu podniku DIAMO, odštěpný závod GEAM, společnostem SURGEO, MND a všem dalším firmám, které s námi na celém tomto projektu spolupracují. Je důležitý,“ zmínil Zámečník. V řádu let by se mohly začít připravovat i další podobné projekty – třeba v okolí obce Svatobořice-Mistřín, v Lužicích nebo v Rohatci.

Jediným místem na rosicko-oslavanské pánvi, kde je možné jímat důlní vodu, je Dědičná štola v Oslavanech. Jde o jedinečný a nevyčerpatelný zdroj poskytující průměrně 40 l/s. Voda ale obsahuje vysoké koncentrace železa, manganu a síranů a její dočišťování pro vodárenské účely je v současné době neekonomické.

Budoucí využití důlních a podzemních vod by mělo v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu pomoct v boji proti suchu, k lepšímu zadržení vody v krajině a hospodaření s vodou tak, aby se co nejvíce snížily dopady klimatických změn. Pro zajištění dostatku vody podniká Jihomoravský kraj i řadu dalších kroků. Například spolu s krajem Vysočina uzavřel memorandum o propojování vodárenských souprav (více ZDE).

Zdroj: Krajský úřad Jihomoravského kraje, ilustrační foto Naše voda