Etiopie, Egypt a Súdán dnes začaly další kolo jednání o rozsáhlé přehradě, kterou buduje Etiopie na Modrém Nilu. Jednání se zúčastnili i zástupci Jihoafrické republiky, která předsedá Africké unii. Předchozí kolo jednání skončilo v listopadu, aniž státy dosáhly pokroku, informovala agentura AFP. Egypt a Súdán se obávají, že kvůli přehradě přijdou o část svých vodních zdrojů.

Chtějí, aby Etiopie uzavřela právně závaznou dohodu, která bude regulovat napouštění a provoz přehrady. Etiopie možnost uzavřít takovou dohodu dosud odmítala a tvrdí, že oba státy nemají důvod k obavě o své vodní zdroje.

Podle dnes dosaženého ujednání budou do 10. ledna pokračovat bilaterální rozhovory mezi jednotlivými státy. Následovně by se měla uskutečnit jednání za přítomnosti všech tří stran a zástupců Africké unie, kteří se snaží dohodu zprostředkovat.

Na vodních zdrojích z Nilu závisí podle agentury AFP až 97 procent obyvatel Egypta, kterých je zhruba 100 milionů. Súdán v minulosti trpěl rozsáhlými povodněmi a regulace toku Nilu by mu mohla dokonce pomoci. Ovšem i tento stát se obává, že se kvůli přehradě sníží průtok řeky. Zhruba 85 procent vody teče do Súdánu a Egypta z Etiopie.

Spor o přehradu se promítá i do diplomatických vztahů těchto zemí. Ve čtvrtek si egyptské ministerstvo zahraničí povolalo etiopského chargé d’affaires kvůli tomu, že mluvčí etiopského ministerstva zahraničí Dina Mufti prohlásil, že Egypt chce sporem o přehradu pouze odvést pozornost od svých domácích problémů. Strany si v minulosti hrozily konfliktem.

Etiopská přehrada za 4,6 miliardy dolarů (102,3 miliardy korun) má být největší hydroelektrárnou v Africe a Etiopie stavbu už dokončuje. Pro východoafrickou zemi je vodní dílo otázkou národní hrdosti a tamní vůdci v něm vidí způsob, jak s pomocí levné elektrické energie nastartovat ekonomiku.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: Vysoká Asuánská přehrada, wikimedia commons.  Hajor – Vlastní dílo