V množství ledu na Antarktidě padá v posledních letech jeden rekord za druhým. Informuje o tom populárně – vědecký server osel.cz., s konstatováním, že tolik ledu, kolik ho je ve čtvrtém největším kontinentu nyní, ho od doby existence satelitního sledování Země ještě nikdy nebylo. Ve stopadesátém dnu letošního roku pokrýval antarktický led větší plochu, než ve všech předchozích letech. Glaciologové navíc předpovídají jeho další několikatýdenní růst a prognózují pokoření dalších maxim.  Letošní rok je již třetím rokem v řadě v němž led překonal dřívější rekord. V roce 2013 mořský led pokryl 19 470 000 km2, což bylo 3,6 % nad průměrem let 1981 – 2010. I to ale bylo pro dirigenta největších ledových plání světa letos málo a znovu se pochlapil. Dne 12. září nechal zakrýt ledem 19 619 000 kilometrů čtverečních. To je nejvyšší hodnota od samého začátku jeho měření satelity.

Celá řada klimatologů trend nárůstu ledu dlouho bagatelizovala a argumentovala jeho úbytkem v jiných částech Antarktidy. Především lokalitou západně od Antarktického poloostrova, což je nejsevernější část pevninské Antarktidy vyčnívající severozápadním směrem k Jižní Americe. Jenže se ukazuje, že ve srovnání s tím, co ho jinde přibývá, úbytek antarktického ledu nepředstavuje významnou položku. Nárůst ledu v Rossově moři veškeré tání více než vynahrazuje.

Nárůst ploch ledu na jižní polokouli s globálním oteplováním moc dohromady nejde a tak klimatologové hledají viníka. Mají dva podezřelé – vítr a vodu. Spekulují o západních větrech, které vanou kolem Antarktidy, jejich zrychlováním a posouváním více na jih. To by prý zase mohl mít na svědomí nárůst skleníkových plynů a poškozování ozonové vrstvy. Druhá hypotéza zase viní vodu tajícího ledu z tamních ledovců. Rozpouštění ledového příkrovu by mohlo místní vodu ochlazovat a pro tu by pak mělo být jednodušší mořský led tvořit. Jenže i chladná voda má svůj koloběh a silnější větry zase více míchají s vodními masami a jak diskuse už naznačují, ani argumentovat nižší tlouštkou ledu nebude tak jednoduché. Ani tomu totiž něktrá měření nepřejí. A tak soudní dvůr vědátorů se na odsouzení nařčených viníků nejspíš hned tak neshodne a je možné, že to nakonec bude jinak, než nám dvě narychlo dané hypotézy nabízejí.

Zatím se stále více potvrzuje, že zvětšování plochy ledu v Antarktidě není tak krátkodobou záležitostí, za jakou ji klimatologové ještě nedávno prohlašovali. A tak se asi o dlouhodobém a stále intenzivnějšímu nárůstu ledu v Antarktidě začne brzo psát častěji, protože do globálního oteplování nejspíš bude mluvit hlasitěji, než s čím klimatické modely počítaly. Inu, čtvrtý největší světadíl se o svou váhu v celkovém dění hned tak připravit nenechá.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Arctic Sea Ice News and Analysis   http://nsidc.org/arcticseaicenews/, Inhibition of the positive snow-albedo feedback by precipitation in interior Antarctica. G. Picard, F. Domine, G. Krinner, L. Arnaud and E. Lefebvre. Nature climate change. Foto: Brian Stetson, Flickr, CC BY-NC-SA – Antarktida – Rossovo moře