Nejen šetření s vodou, ale především vzájemné propojení a synergie mezi třemi oblastmi působnosti světové vodohospodářské jedničky Veolia, kterými jsou vodárenství, energetika a odpady, tvoří dlouhodobou strategii i nabídku této společnosti pro města a obce.

V rozhovoru pro portál Naše voda to uvedl předseda představenstva společnosti Veolia Antoine Frérot v průběhu setkání TOP 150 manažerů Veolie zemí SVE (střední a východní Evropy) v hotelu Angelo by Vienna House Prague. Právě Praha totiž podle Frérota představuje pro Veolii pro země SVE centrum a společnost doufá, že jím bude i nadále. I proto, že Praha a potažmo ČR byla pro Veolii jednou z prvních zemí, kde začala před více než 20 lety působit.

Za tu dobu se přitom podařilo mimo jiné snížit ztráty vody v trubní síti z původních až 60 procent na stávajících 15 procent, což je úspora zhruba 40 milionů kubíků vody ročně pouze v hlavním městě. Jen šetření s vodou ale k dlouhodobému zajištění dostatku zdrojů pitné vody podle Frérota nestačí. „Je škoda používat vodu pouze jednou,“ zdůraznil nejvyšší představitel Veolie s tím, že velký potenciál představuje především recyklace (opětovné využití) vody. V současné době je přitom využití odpadních vod o něco dražší než jednorázové použití vody, proces recyklace ale zvyšuje cenu vody v průměru jen zhruba o 10 procent a technologie k recyklaci jsou k dispozici. „Není to tedy překážka ekologická ani ekonomická, ale spíše je potřeba změnit přístup veřejnosti, které považuje opětovné využití odpadní vody za něco „špinavého“, zatímco čistá voda je symbolem kvality,“ konstatoval Frérot. „Není-li to nutné, je zbytečné platit vyšší cenu,“ shrnul Frérot stávající přístup veřejnosti. Předpokládá však, že zájem o opětovné využití vody poroste s tím, jak vody pro pitné účely i průmyslové využití začne ubývat.

S recyklací vody se navíc podle Frérota pojí také odpadové hospodářství a cílené využití látek, které odpady obsahují. Mezi ně patří celá řada surovin, mimo jiné i drahé kovy, jako je zlato nebo platina. „Chceme svým partnerům nabízet v našich službách takovou přidanou hodnotu, jakou nikdo nenabízí. Mezi ně patří i specifické metody, jak třídit odpady, jak z látek z odpadů vytvářet nové suroviny, jak z odpadu vyrábět energii nebo jak využít kaly z čistíren odpadních vod jako kvalitní hnojivo pro zemědělce. Takto propojené aktivity má v současné době Veolia zřejmě jako jediná na světě,“ zdůraznil Frérot.

To platí i pro obor energetiky, která se v ČR dlouhodobě potýká s postupným útlumem těžby uhlí a důsledky, které z toho plynou. Podle Frérota ale uhlí není fakticky pro životní prostředí škodlivé, problém je jen s emisemi, které při spalování uhlí vznikají. „Je to tedy problém technologický,“ podotýká Frérot. Ten je ale řešitelný aplikací technologií, které škodliviny ze spalování odstraní. Do příslušných technologií přitom Veolia za posledních deset let investovala 150 milionů eur. Pokud by se tedy tyto technologie uplatnily v praxi, nemusí spalování uhlí znečišťovat životní prostředí, ale teplý kouř z komínů může být dalším z dosud ne zcela využívaných obnovitelných zdrojů energie. Těch je podle Frérota mnohem více, než si většina lidí myslí. Jednou z dalších možnosti je podle něj i energetické využití rozdílu v teplotě vody v kanalizaci, která je stabilní a vyšší, než voda v jiném prostředí. Výhodou je poměrně stabilní teplota odpadní vody, což by nezpůsobovalo nárazovou produkci energie, která je charakteristická například pro fotovoltaické články nebo využívání větrné energie. „Naší zásadou je a bude primární využití lokálních zdrojů, neznečišťovat životní prostředí a maximálně obnovovat a recyklovat vše, co je technologicky možné,“ shrnul vizi společnosti Antoine Frérot.

Naše voda – Petr Havel, foto Veolia (Antoine Frérot)

Petr Havel