Na téma „Future of megacities in 2048“ (Budoucnost velkoměst v roce 2048) mluvil na přípravné schůze ke COP24 – konferenci, jež se bude od 3. do 14. prosince konat v Katovicích, generální ředitel skupiny Veolia Antoine Frérot.

V následujících třiceti letech se do měst přestěhují tři miliardy lidí, což bude nejvíce v celé historii lidstva. Podle generálního ředitele Veolie ale existují způsoby, jak včas vyřešit největší problémy, které s sebou takto intenzivní příliv obyvatel do měst ponese.

Jak se vyrovnat s nedostatkem vody a prostoru

Demografický růst a vzestup střední třídy budou mít za následek zvýšenou spotřebu vody, jejíž zdroje však nepřibývají. Podle odhadů se bude 50 % lidstva potýkat s nedostatkem vody. Mají-li se velká města s takovou situací vyrovnat, budou se muset obrátit k alternativním technologiím. Tak je tomu už dnes například ve Spojených arabských emirátech: v Abú Zabí a Dubaji zajišťuje Veolia dodávku vody cestou odsolování mořské vody a recyklace odpadních vod. V Rijádu, hlavním městě Saúdské Arábie, skupina vyřešila stoupající poptávku po vodě tím, že razantně snížila ztráty ve vodovodní síti.

Vyšší energetická účinnost – způsob, jak omezit uhlíkovou stopu velkých měst

V roce 2048 budou velká města využívat řadu zdrojů energie, které v současné době leží stranou našeho zájmu: teplo uvolňované miliony počítačů, energii přítomnou v odpadních vodách, bioplyn z odpadů, energetické přebytky z průmyslové výroby atd. Fungování budov bude založeno na lokálních zdrojích obnovitelné energie, přičemž zvyšování jejich energetické účinnosti umožní velkým městským aglomeracím omezit uhlíkovou stopu.

Recyklace jako cesta ke snížení spotřeby surovin

Recyklace surovin se brzy stane klíčovým tématem. Velkoměsta, která nastoupí cestu cirkulární ekonomiky, budou přeměňovat většinu odpadů ve zdroje. Lineární hospodářský model založený na logice „těžba – výroba – likvidace“ vede hned dvakrát do slepé uličky: z ekologického hlediska znamená nadměrné zatěžování přírodních zdrojů a z klimatického hlediska s sebou nese emise skleníkových plynů. Naopak cirkulární ekonomika produkuje relativně nízké množství uhlíku.

Například při výrobě plastové láhve z recyklovaných surovin se uvolňuje o 70 % méně CO2 než při použití nového plastu. Uvážíme-li, že se každoročně ve světě vyprodukuje 90 miliard PET lahví, je zřejmé, že potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů je v této oblasti obrovský.

Inkluzivnější a odolnější města

V roce 2048 budou žít dvě miliardy lidí ve slumech (oproti současným 900 milionům). Bude nutné zabezpečit pro ně přístup k základním službám – pitné vodě, elektřině, čištění odpadních vod a odvozu odpadů. Protože zranitelnost nejchudších vrstev obyvatelstva stoupá s hustotou zalidnění, dochází právě ve velkoměstech ke koncentraci lidských i environmentálních rizik spojených s klimatickými změnami. Velké městské aglomerace tak budou muset zajistit větší bezpečnost svých obyvatel, zejména těch ekonomicky nejslabších, a zasadit se o svou ekonomickou, sociální, environmentální a kulturní kontinuitu.

„Čím méně pozornosti budou velkoměsta věnovat snižování emisí CO2, tím větší a delší úsilí budou muset vyvinout v budoucnosti, aby se adaptovala na klimatické změny. Řešení existují, ať už jde o dostupnost vody, energie a surovin, sociální solidaritu či odolnost měst. Je však nutné již nyní přijmout odpovídající politická rozhodnutí a po několik desetiletí je důsledně realizovat. Smlouvy o partnerství, které Veolia uzavřela s řadou velkoměst, dokládají, že městské aglomerace jsou skutečnými laboratořemi pro hledání způsobů, jak se adaptovat na klimatické změny,“ řekl na závěr svého projevu Antoine Frérot.

Zdroj a foto (Antoine Frérot): centrála skupiny Veolia