Jak lze v naší krajině odpovědně, konkurenceschopně a zároveň k přírodě blízkým způsobem zemědělsky hospodařit a vyrábět potraviny? To mohli poznat účastníci konference „Pestrá krajina“, kterou již počtvrté pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) v aule na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU).

V jejím průběhu bylo vyhlášeno pět členských farem této stavovské organizace, které byly oceněny v programu Pestrá krajina 2022. Akce se konala pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a Ministerstva životního prostředí, jejím partnerem se stala Česká spořitelna. Nechyběla na ní řada významných hostů v čele s předsedou Senátu PČR Milošem Vystrčilem.

Program ASZ ČR Pestrá krajina představuje ve veřejném prostoru sedláky z rodinných farem, kteří nad rámec svých povinností realizují v krajině řadu přírodě prospěšných opatření, jako jsou např. remízky, aleje, drobné vodní nádrže, zkrátka hospodaří zodpovědným způsobem ke krajině a půdě, produkují kvalitní lokální potraviny a celkově pozitivně ovlivňují své okolí. I za rok 2022 vybrala hodnotitelská komise složená z řady uznávaných odborníků na životní prostředí farmy, jejichž podnikání a činnosti jsou velmi pestré a inspirující

Potvrdil to i předseda hodnotitelské komise tohoto programu Daniel Pitek: „Již pět let se nám prostřednictvím programu Pestrá krajina velmi dobře daří představovat široké veřejnosti velice zajímavé farmy z různých koutů republiky, z různého přírodního prostředí i různého zaměření. I letošní oceněné farmy jsou originální, každá mne jako hodnotitele i jako kolegu sedláka něčím zaujala a všechny naplňují ta nejpřísnější kritéria hospodaření s půdou a krajinou.“ Pojďme si tedy pětici oceněných v programu Pestrá krajina 2022 představit.

Zlatou medailí byly oceněny hned čtyři členské farmy ASZ ČR. Jednou z nich je Rodinná farma Michlovka  (Svaz chovatelů ovcí a koz) hospodařící v režimu ekologického zemědělství ve vísce Michlova Huť u Vimperka, tedy v srdci jihočeské části CHKO Šumava. Dvě generace rodiny Novákových se tu věnují péči o 144 hektarů pozemků, především pastvin, a tří hektarů lesa – vše v nadmořské výšce mezi 900 a 1000 m n. m. Hlavním zaměřením farmy je šlechtitelský chov šumavské ovce o počtu 350 bahnic a 35 beranů, nechybí ani 70hlavé stádo masného skotu plemene aberdeen-angus. Dalším oborem činnosti je agroturistika provozovaná ve zrekonstruovaném objektu původní zástavby s kapacitou 35 lůžek a jednoho apartmánu. Novákovi hospodaří vynikajícím způsobem udržitelného zemědělství jak z pohledu produkce, tak z pohledu vztahu k půdě, ke krajině a celkově k životnímu prostředí.

V malebném kraji severovýchodního výběžku Českého středohoří, ve vísce Lhota pod Pannou sídlí Farma Petra Horčíka (ASZ Litoměřice). Ne jejím chodu, který zahrnuje obhospodařování 750 hektarů luk a pastvin, několik desítek hektarů lesa a chov 500 kusů masného skotu plemene limousine v režimu ekologického zemědělství, se podílí většina členů rodiny. Horčíkovi jsou rovněž majoritními vlastníky honebního společenstva Lovečkovice, založili myslivecké sdružení Víťova vyhlídka patřící rodině a provozují mysliveckou činnost.  Péče o zemědělské a lesní, ale i o ostatní pozemky a aktivní myslivost umožňují v dnešní době celostní péči o krajinu. Rodina mimo jiné vysadila aleje podél cest, liniovou zeleň kolem pastvin, více než 2000 stromů ve spolupráci s CHKO, mezi nimiž převládají původní jabloně, hrušně, višně a třešně, ale také jeřáby. Stará se rovněž o zadržení vody v krajině, neboť vybudovala na vlastních pozemcích 28 tůní.

Na Statku Kollertových (ASZ Náchodska), který se nachází v obci Suchý Důl nedaleko Police nad Metují, hospodaří zdejší rod již od poloviny 18. století. Kollertovi se věnují chovu více než 100 kusů mléčného skotu, přičemž k zajištění krmivové základny slouží 80 hektarů půdy ležící v CHKO Broumovsko v nadmořské výšce 500 až 600 m. Obilí a pícniny jsou pěstovány pouze s použitím statkových hnojiv na 20 ha orné půdy, zbytek tvoří louky a pastviny. Rodina stále udržuje tradici každodenního přístupu laktujicích krav na pastvinu po ranním dojení, což se velmi pozitivně projevuje na jejich zdraví a kondici. Mimořádný přístup k zachování části původní roubené budovy statku, citlivě vystavená stáj bez dotačních podpor, vybudování odpočinkového a vyhlídkového místa i práce s veřejností, včetně exkurzí pro děti ze školek a škol – to je jen malý výčet z bohaté činnosti rodiny, která na svých pozemcích rovněž udržuje a aktivně buduje nové krajinné prvky jako například mokřad a tůň.

V nejvýchodnějším cípu naší země, na severovýchodním úpatí Moravskoslezských Beskyd sídlí v obci Karpentná Farma Petra Křižánka (ASZ Těšínské Slezsko). Jde o velmi rozmanité ekologické hospodářství s hlavním zaměřením na chov masného skotu v kontrole užitkovosti o počtu 140 kusů, ale také koní, nechybí ani drobné domácí zvířectvo. Jeho chod, včetně provozu jízdárny, jezdecké školy, ustájení koní a jezdecký výcviku klientů, zajišťuje celá rodina od nejmladší dcery až po dědečka. Kvůli zdejší unikátní zástavbě musí Křižánkovi přizpůsobit práci daným podmínkám a hospodařit na malých pozemcích mezi domy, celková obhospodařovaná rozloha činí zhruba 95 hektarů v 33 půdních blocích v osmi katastrech. Osevní postupy zaměřené na krmné plodiny nepostrádají pestrost, na vlastních pozemcích vysazuje rodina stromy formou řadové výsadby, ale i aleje a remízky. V nebližší budoucnosti chtějí Křižánkovi obnovit původní sad, plánují zpracování ovoce a chov včel a vybudování několika tůní a dvou rybníčků.

Stříbrnou medailí v programu Pestrá krajina 2022 se může pochlubit Farma Křížov (ASZ Benešov) hospodařící na východním úpatí bájného vrchu Blaník. V roce 2017 ji založili manželé Vondrákovi, kteří se vzdali života v metropoli a zakoupili zde půdu a usedlost. Ekologická farma je založená na cíleném rozhodnutí pěstovat a zpracovávat černý bez, a to na výměře 5,33 hektaru. Jen rozdělením původních velkých půdních bloků a osázením stromy, které Vondrákovi zrealizovali, dostala krajina úplně jiný ráz. Tam, kde byla ještě před pár lety jen chemicky ošetřovaná zemědělská poušť, se rodí nový ekosystém. Vondrákovi rovněž vybudovali na jedné z luk ve spolupráci s CHKO Blaník tři mokřady, druhá louka je využívána k pasení doplňkového chovu ovcí plemene jacob. Vondrákovi se pustili i do výroby produktů pro koncové odběratele, a tak zde vzniká sušený květ jako hlavní produkt, ale i sirupy, šťávy, mošty, čaje, džemy, rosoly a časem se chystají vyrábět také bezový likér. Vše je k zákazníkům distribuováno prodejem ze dvora, na trzích a prostřednictvím e-shopu.

„Občas dostávám od některých zemědělců dotaz, k čemu je vlastně program Pestrá krajina. Odpovídám, že je na něm možné v současné, od zemědělství naprosto odtržené společnosti vysvětlovat komplexní roli hospodáře. Konkrétní projevy lidské činnosti oceňované v programu Pestrá krajina jsou ale především jasným důkazem odlišného světa autentických sedláků působících v místě svého hospodaření od světa akcionářů očekávajících především zisk ze svých zemědělských korporací. Velkým úkolem, který před námi stojí, je prosazení nástrojů poskytujících větší prostor a důvěru v jednotlivého zemědělce, který trvale žije okolo svých pozemků. To je ostatně i podstatou našeho návrhu zákona o rodinných farmách, které v naší zemi představují 85 % zemědělců,“ řekl u příležitosti vyhlášení výsledků tohoto programu za rok 2022 předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Asociace soukromého zemědělství ČR tímto děkuje kolegům sedlákům, kteří se nebáli do programu přihlásit a ukázat nejen to, čeho ve vztahu k přírodě na svých statcích dosáhli. Za faktem, že jsme je mohli široké veřejnosti hrdě představit, je skryto jejich nemalé úsilí a odhodlání.

ASZ ČR, dokumentární foto představitelů oceněných farem: Naše voda – Nina Havlová