Ve vodní nádrži Orlík by se mohlo snížit množství fosforu a tedy i sinic. Největší emisní zdroj fosforu je rybník Rožmberk, jenž patří pod Rybářství Třeboň. Firma posledních deset let odstraňuje sediment z loviště, bahno nabízí zemědělcům, těm ale v odběru bahna brání normy. Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) inicioval jednání s ministerstvy životního prostředí a zemědělství, zda by se normy mohly změnit a zda by mohli zemědělci získat na odběry bahna vyšší dotace. Novinářům to dnes řekli zástupci státu, kraje a rybářů.

„Fosfor je prvek, který způsobuje, že nám zelená voda v jižních Čechách. Požádali jsme obě ministerstva o analýzu, kterých norem se to týká. Jde také o nastavení dotačních titulů. Cestou by bylo posílit čištění odpadních vod měst a obcí, v současné době jsou limity fosforu pouze doporučené, nikoli závazné,“ řekl Bartošek. Na dotaz ČTK řekl, že jedná se zástupci ministerstev o možném zvýšení dotací.

Odborníci se zaměřili na fosfor, kvůli kterému je voda v rybnících často špinavá, protože fosfor napomáhá k nadměrnému růstu sinic. Z nedávné studie vyplynulo, že do orlické nádrže se nejvíc fosforu dostává řekou Lužnice, 129 tun ročně. „Kvalitu vody Lužnice významně negativně ovlivňuje rybník Rožmberk. Rybník představuje největší emisní zdroj fosforu v povodí nádrže Orlík,“ uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Roční emise fosforu ve vodní nádrži Orlík vyčíslila studie na 397 tun. Podobná studie by měla do tří let vzniknout ohledně znečištění Lipna.

Kubala dodal, že u Rožmberku je největším rizikem stará zátěž, fosfor z dob velkochovu prasat, a současné emise z odpadních vod odlehčovaných z kanalizace města Třeboň. Rybářství Třeboň v posledních letech před každým výlovem Rožmberka odbahňuje loviště pomocí sacího bagru. Odtěžený materiál čerpá do lagun, kde ho odvodní a pak nabízí zemědělcům na půdu. „Posledních deset let odstraňujeme sediment z loviště, což je nejhlubší místo rybníka. Víme, odkud se fosfor vzal, odkud nám přitéká,“ řekl předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.

Bahno by bylo nejlepší vracet zpět do půdy. Zemědělci ale nejsou zatím finančně motivovaní, aby si bahno odebírali. „A narážíme také na byrokracii, normy. Zemědělci mají přirozenou nechuť tyto věci dělat. Abychom mohli sedimentu odstraňovat víc, potřebujeme větší finanční zajištění,“ řekl Malecha. Z průzkumu ze září 2021 vyplynulo, že v rybníku bylo 670.000 metrů krychlových sedimentu, který obsahoval 264 tun fosforu. Jak řekl šéf holdingu Rybářství Třeboň, firma poslední roky „obrovsky“ ubrala organická hnojiva a ryby přikrmuje opatrně.

Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. Má rozlohu 2545,5 hektaru.

Zdroj: ČTK,