Podle odborníků nebyly vltavské přehrady jako ochrana před povodněmi. Připomíná to jako důležitý výstup z pondělní tiskové konference ministerstva zemědělství Českobudějovický deník.

„Těm může zabránit jen částečně. Jejich retenční účinek je pouze na úrovni desetileté až dvacetileté vody,“ tvrdí Pavel Fošumpaur z pražského ČVUT. Ministr zemědělství Petr Bendl  navíc uvedl, že možnosti upouštění vody jsou omezené. Větší množství vody lze podle něho vypustit pouze bezpečnostními přelivy. Přesto však nyní z přehrady odtéká mnohem více vody než minulý týden, a to dokonce i v přehradě Orlík, kde je nyní hladina zhruba o dva metry nižší.

Bendl navíc upozornil, že kaskáda má za cíl udržet v řece aspoň minimální množství vody v době sucha. „Abychom měli dostatek vody v čistírnách, musí být v přehradách dostatek vody. Představy o tom, že vysušíme přehrady, jsou naivní a nefungovaly by,“ doplnil ministr. Postup Povodí Vltavy během nynějších záplav hájil také přední český odborník na přehrady Vojtěch Broža. „Kdyby přišlo nějaké varování, že spadne 40 milimetrů, a vypustilo by se třeba 40 kubíků, ohrožujeme tím, že tři neděle by nebyly dodrženy podmínky, o kterých mluvil ministr Bendl,“ řekl. Doplnil přitom, že v současné době kaskáda pracuje v krizové situaci. Přičemž v sobotu 1. června, kdy začalo pršet, situace ještě krizová nebyla. Nastala až po víkendu, kdy deště pokračovaly a zvedly hladiny řek.

Fošumpaur upřesnil, že v době povodní do Orlíku přitékala více než stoletá voda. Navíc pod přehradou Vltavu mocně zásobovaly dvě neregulované řeky – Sázava a Berounka, jejichž průtok vykazoval padesátiletou vodu. Náměstek ministra zemědělství Petr Kendík uvedl, že v současné době je na vltavské kaskádě prostor pro zhruba 239 milionů kubíků vody. K 1. červnu byl tento prostor 180 milionů kubíků.

Kendík zároveň řekl, že v České republice bylo vybudováno 251 protipovodňových opatření, z nichž 93 bylo zasaženo velkou vodou. „Sedmdesátosm z nich splnilo svůj účel, když uchránilo majetky. Patnáct svůj účel nesplnilo,“ upřesnil. Třeba ve čtyřech případech byly tyto stavby projektovány na dvacetiletou vodu, dalších osm jich nebylo dokončeno.

K větším investicím do protipovodňových opatření včera vyzval předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka, neboť tyto investice jsou podle něho dlouhodobě podhodnoceny. Zároveň vládu vyzval, aby se spojila s vládami dalších povodněmi zasažených středoevropských zemí při žádosti o peníze v Bruselu.

Na zkušenosti ze současných událostí míní ministerstvo zemědělství reagovat návrhem změn v zákoně, který by protipovodňová opatření považoval za veřejně prospěšné stavby. Bendl by zároveň chtěl docílit toho, aby se v záplavových oblastech už nesmělo stavět. „Žádné nové domy, žádné nové chaty a podobně. Zkrátka k tomu nesmí docházet, protože tím riskujeme majetky a životy lidí,“ doplnil.

Zdroj: Českobudějovický deník