Do dvou až tří let dojde s vysokou pravděpodobností k ekologické katastrofě v jezeru Issyk-kul (v překladu teplé jezero) v Kyrgystánu. Píše o tom ekologický server memza.cz.

K jezeru se totiž nezadržitelně blíží podzemní ropná skvrna o objemu téměř 50 tisíc kubických metrů. Ta neohrožuje ovšem jen toto jezero a přilehlý region. Zahynout a zaniknout může fauna i flóra v daleko širším okolí. Jakmile dosáhne ropná kontaminace úrovně jezera, jeho spodní vody a proudění zanese tento špinavý neřád desítky kilometrů daleko. Vědci předpokládají, že se ropné znečistění dostane až do zálivů a zátok Balykči, Ak-Bulun, Ogolen, kde například hnízdí a zimuje 70% ptactva oblasti. Tato ekologická katastrofa je spolehlivě zahubí.

V celé oblasti dojde k ukončení zemědělské činnosti a zániku turistického ruchu. Území biologicky i ekonomicky mrtvé země se bude rozšiřovat i do vzdálenějších oblastí od samotného jezera. Bude trvat několik dlouhých desetiletí, než bude šance, že se život do kontaminované oblasti opět vrátí. Nejen místní region a stát, ale i celá planeta tak přijde o další zdroj pitné vody, naruší se další velká a specifická část biosféry planety.

Po alarmu vědců se oblastní orgány státní správy snaží s pomocí státu najít řešení, jak tento ropný únik směřující k jezeru zastavit a celou starou základnu pohonných hmot a maziv sanovat. Na tak velkou záchrannou akci však oblast nemá finanční prostředky, které se odhadují na miliony dolarů, a hlavně technologické a technické vybavení v potřebné kvalitě a kvantitě. Proto s nadějí místní očekávají, že jim v boji s touto ekologickou katastrofou, dědictvím po SSSR, pomohou mezinárodní fondy a ekologické organizace. Toto je jejich poslední reálná naděje, jak život v této oblasti zachránit.

V první fázi bude nutné vykopat celou základnu pohonných hmot a maziv a doslova ji celou převézt na jiné, opuštěné místo a tam ji postupně začít ekologicky likvidovat. Souběžně s tímto krokem bude zapotřebí lokalizovat, kam až průsak směrem k jezeru doputoval a tam ho zastavit neproniknutelným způsobem tak, aby dále jezero neohrožoval. A následně s pomocí nové metody likvidace ropných skvrn – bioremediací – vyčistit a sanovat celou oblast, kterou ropný únik již zasáhl a poničil. Naštěstí jsou již známy již mikroorganismy, které jsou schopné  ropné produkty a kontaminovanou půdu přetvořit v látky, které nejsou hrozbou pro životní prostředí. S pomocí mikroorganismů je pak možné současnou mrtvou zemi doslova ozelenit a navrátit do ní život.

Problém je v tom, že času je málo a tyto kroky měly být vykonány již dávno. Revitalizace tak bude nyní trvat dlouhá léta. Ovšem i tak jen případě, pokud se na tyto plány získají velmi rychle potřebné finanční prostředky, technologie a specialisty, kteří onu práci kvalitně a neprodleně vykonají. Jinak nemá příroda žádnou šanci. Opět dílem člověka.

Zdroj: www.memza.cz, ilustrační foto memza