Co v reálné praxi znamená legální odbahnění malého rybníku, se snažil ve svém komentáři na blogu na aktualne.cz přiblížit Zbyněk Linhart. Příklad se týká rybníku 12 m širokého, 29 m dlouhého a v průměru 1,5 m hlubokého.

Nejdříve musíte nechat zpracovat projektovou dokumentaci (to není jen tak, odbahnění, to je stavba). A tu vám pak začnou připomínkovat státní instituce. Nestačí jim několik výkresů, mnoho stránek textu a výpočty. Musíte také třeba doplnit řez rybníkem. Bez řezu ani ránu. Povodí by s odbahněním i souhlasilo, musíte ale nejprve před zahájením „stavby“ předložit havarijní plán. Ten jde nejprve k vyjádření Povodí a poté se schvaluje vodoprávním úřadem. Pokud starší malý rybník nemá platné povolení k nakládání s vodami (jistě máte mít už dávno hotové, bez toho by ten rybník přece nebyl), musíte dále nechat zpracovat:

– pasport vodního díla, včetně hydrotechnických výpočtů funkčních objektů

– doložení bezpečného převádění povodňových průtoků

– manipulační řád

– provozní řád

Dle orgánu ochrany ovzduší můžete „stavbu“ zrealizovat, jen když budete minimalizovat sekundární prašnost vodní clonou, skrápěním, odprašovacím nebo mlžícím zařízením apod. Orgán životního prostředí nevydá stanovisko, dokud nedoložíte rozbory sedimentů. Děláte tedy rozbory bahna. Kdyby se zjistilo, že je v něm nějaká nebezpečná látka, budete ho muset vozit velkými náklaďáky daleko na speciální skládky (ať žije příroda). A výpočty dalších úřednických kolegů z životního prostředí, když honí pro změnu CO2, NOx, atd.).

Schvalovací proces (začalo se v roce 2015, dodnes neukončeno) vypadá s odbahněním malého rybníka v obci třeba takto: žádost na CHKO o vyjádření k odbahnění, žádost na CHKO o výjimku ze základních podmínek ochrany, žádost na orgán ŽP MěÚ a na vodoprávní úřad o povolení udržovacích prací, stanovisko orgánu ŽP MěÚ s dalšími podmínkami, rozbory, zajišťování rozboru sedimentů (neškodné), žádost o stanovisko na Povodí, žádost o stanovisko na orgán ŽP MěÚ, stanovisko Povodí – další nové podmínky, stanovisko orgánu ŽP MěÚ – další nové podmínky a průzkumy, další kolo schvalovacího kolečka – orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany ovzduší, orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství, orgán ochrany přírody, orgán… Možná časem další orgány.

Neškodné bahno z luk byl vždy žádaný materiál. Výborné hnojivo. Chcete ho dát zpět na tu louku či z něj udělat kompost, který pak vrátíte na louku. Ostatně z těch luk se tam to bahno dostalo. Ale to dnes nejde. Dostanete od úřadů další podmínku, že nejprve musíte nechat spočítat vynětí pozemku, kde by se to bahno mělo rozházet, ze zemědělského půdního fondu. Pak musíte nechat udělat samotné vynětí dotčeného pozemku ze ZPF (a zaplatit za to další desetitisíce korun). Proč? Tu louku necháváte a vracíte jí zpět jen půdu a živiny? Protože úředníci bojují za uchování zemědělské půdy, ale když jim to při deseti hektarových zónách v úrodném Polabí „nejde“, tak buzerují jinde? A tak bahno v rybníce dál zůstává, zatímco požadavky, papíry a průzkumy se vrší, stejně jako faktury za ně.

Přitom samotné odbahnění by nás při normálních podmínkách vyšlo na pár desítek tisíc korun a máme to za pár dní hotové. Ale když v Česku příprava veškeré vyžadované dokumentace a papírů na odbahnění stojí víc, než samotné odbahnění, a schvalování všech těch papírů a požadavky na stále nové papíry a průzkumy trvají roky, tak co s tím? Odbahnit to nakonec raději nelegálně?

Zdroj: http://blog.aktualne.cz/blogy/zbynek-linhart.php?itemid=32420, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová