„Účinnosti od 1. července nenabyde, zatím hovoříme o roku 2018,“ řekl ČTK Brabec.

„Působnost protierozní vyhlášky bude vztažena na veškerou zemědělskou půdu v ČR, současně v principu pracuje pouze s přípustnou ztrátou zemědělské půdy. Samotný způsob zajištění této ochrany, například změna organizace obdělávání či agrotechnických opatření, ale vyhláška nechává svobodně na samotných zemědělcích,“ sdělila již dříve ČTK za ministerstvo životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Vedení komory uvedlo, že návrh vyhlášky je nedostatečně připravený, a že plánovaná zpřísnění jdou proti potřebám zemědělské praxe. „Povinnosti, které vyhláška ukládá, jsou v rozporu se současnými trendy udržitelného a precizního hospodaření a přímo ohrožují konkurenceschopnost zemědělských podniků a potravinovou soběstačnost České republiky. V poskytnutých materiálech navíc chybí detailní vyčíslení předpokládaných nákladů na sektor zemědělství,“ napsal své výtky prezident komory Zdeněk Jandejsek oběma dotčeným ministrům. Prioritou podle komory by mělo být udržování vody v krajině a adaptační úpravy krajiny.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha ČTK řekl, že se zemědělci obávají zvýšených byrokratických povinností. Jak už dříve uvedlo ministerstvo zemědělství, stát plánuje i zpřísnění podmínek pro plochy v ochranném režimu.

Do roku 2021 by měla být podle vyhlášky zajištěna ochrana 25 procent ohrožené půdy, v následujících pěti letech 35 procent. Od roku 2025 by měla vyhláška zajistit ochranu 45 procent výměry zemědělské půdy.

Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Jirka Dl