Britský startup navrhuje vzít na milost nepopulární vodní květy a vrhnout je do bitvy proti uhlíku. Explozivně rostoucí vodní květ sežere spoustu uhlíku a pak je možné narostlé sinice a řasy sklidit, usušit a pohřbít v poušti do zapomnění. Tyhle technologie zvládne odstraňovat uhlík z atmosféry levně a ve velkém měřítku.

Přímé lapání a ukládání uhlíku ze vzduchu je stále příliš nákladné a energeticky náročné na to, aby jej bylo praktické využívat v planetárním měřítku. Britský startup Brilliant Planet se sídlem v Londýně ale pracuje na technologii, která umožňuje ukládat uhlík za cca desetinu současných nákladů a zároveň v gigantickém měřítku. Mají na to pozoruhodný trik – zkrocené vodní květy.

Vodní květy, čili masivně přemnožené sinice, případně řasy, má jen málokdo rád. Bývají nepříjemné až nebezpečné, především kvůli spoustě toxických látek. Brilliant Planet se ale rozhodli využít služeb vodního květu a využít ho pro levné ukládání uhlíku, které bude možné provádět v měřítku miliard tun ročně, s minimálními nároky na energii. Kromě svižně rostoucího vodního květu k tomu postačuje levná pustina u pobřeží, kde se k ukládání uhlíku jako další zajímavý bonus přidává i snižování kyselosti použité mořské vody.

Jak připomíná šéf startupu Adam Taylor, sinice a řasy jsou mnohem efektivnější biologické stroje pro těžbu atmosférického uhlíku než například stromy nebo byliny. Fotosyntetizuje prakticky celý jejich povrch. Pokud se ocitnou ve správném prostředí, rostou přímo ďábelskou rychlostí.

Právě toho využívá technologie Brilliant Planet. V ploché pouštní krajině poblíž mořského břehu vybudují mělké nádrže s mořskou vodou. Tým bioprospektorů sežene vzorky tisíců lokálních kmenů sinic a řas a vybere ty nejvhodnější. Uhlík tedy ukládají domácí organismy, které jsou adaptované na místní podmínky.

Mořskou vodu do nádrží vhánějí pumpy, jejichž ústí je umístěné v moři, 2 až 3 kilometry od pobřeží. Dostává se do nich chladná, živinami bohatá mořská voda, která se pohybuje od mořského dna ke hladině v důsledku působení větru. Tyto pumpy na mořskou vodu spotřebují většinu energie, kterou je nutné vynaložit na zmíněnou technologii. Podle Brillant Planet to snadno utáhnou solární panely, umístěné přímo na dané lokalitě. Zařízení o rozloze cca 1 000 hektarů by měl odstranit z atmosféry asi 40 tisíc tun oxidu uhličitého ročně.

Zajištění optimálních podmínek pro vodní květ bude mít na starost umělá inteligence, která bude mít k dispozici data ze soustavy senzorů, denně pořizované satelitní snímky a veřejně dostupná data o počasí. Když vodní květ „uzraje“, budou sinice a řasy sklizeny jemnými sítěmi a vysušeny pouštním vzduchem. Vznikne slaná biomasa bohatá na uhlík, která bude pohřbena 1 až 4 metry pod povrch pouště. Tam by měl uhlíky vydržet tisíce let. Mořská voda bez vodního květu se vrátí zpět do oceánu, bez živin a také se sníženou kyselostí. Originál článku s původními foto na: https://www.osel.cz/12293-brilliant-planet-vyvijeji-levnou-gigatunovou-technologii-ukladani-uhliku.html

www.osel.cz, ilustrační foto (sinice) Naše voda – Nina Havlová