Tématem letošní Evropské konference o biologické rozmanitosti bude přehodnocení strategie pro biologickou rozmanitost z pohledu vlastníků půdy. Portál Naše voda o tom informovala centrála Evropského svazu vlastníků půdy (ELO).

Konference se uskuteční v úterý 4. prosince v Bruselu době od 14.30 do 17.30 hodin.

Jak přitom informovalo zpravodajství ČTK, klesl vlivem lidské činnosti mezi lety 1970 a 2014 počet divokých obratlovců – savců, ryb, ptáků, plazů a obojživelníků – na Zemi o 60 procent. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na aktuálně zveřejněnou 12. zprávu o živé planetě, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF) ve spolupráci s Londýnskou zoologickou společností. Zpráva se opírá o pozorování 16.700 populací 4000 živočišných druhů.

Úbytek fauny se týká všech oblastí světa, některé regiony, například tropy, jsou obzvlášť postižené. V oblasti Karibiku a Jižní Ameriky klesl počet počet obratlovců ve volné přírodě za 44 let o 89 procent; v Severní Americe a Grónsku o 23 procent a v rozsáhlé oblasti Evropy, severní Afriky a Blízkého východu o 31 procent. Počet sladkovodních živočichů celosvětově klesl o 83 procent.

Za hlavní příčinu se pokládá skutečnost, že zvířata přicházejí o své biotopy – životní prostředí, kde se vyskytují. Intenzivní zemědělství, těžba a urbanizace přispívají k úbytku lesů a vyčerpávají půdu. K tomu se přidává nadměrný rybolov, pytláctví, znečištění, invazivní druhy, nemoci a klimatické změny. V celosvětovém měřítku se lidská ruka nedotkla pouze 25 procent půdy, v roce 2050 bude podle odborníků lidského zásahu ušetřeno už jen deset procent půdy.

Rok co rok se krátí interval, během nějž se celosvětově spotřebují všechny zdroje, které dokáže planeta za rok obnovit. V roce 2018 byla tato hranice stanovena na 1. srpna. Za posledních 50 let se plocha amazonských deštných pralesů, plic planety, zmenšila o 20 procent a stále jí ubývá, zejména kvůli pěstování sóji, palmy olejné a chovu zemědělských zvířat.

ČTK, AFP, Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová