Absence klasického připomínkového řízení v budování a obnově nových vodních ploch podle poslanecké novely může v mnoha případech způsobit nepředvídatelné komplikace. V rozhovoru pro portál Naše voda to uvedl bývalý předseda představenstva společnosti Želivská provozní Radek Lanč.

„S tím, že budovat je bude možné je na ohlášení vodoprávnímu úřadu jsou spojené komplikace, neboť v tomto procesu nebudou další účastníci řízení. To znamená, že pokud si někdo na svém pozemku umístí malý vodní prvek, může znehodnotit řadu pozemků pod tímto vodním prvkem i v jeho okolí,“ konstatoval Lanč. Stavba nového rybníku tak může podle něj zakládat řadu soudních i sousedských sporů, neboť v blízkosti nově vybudované vodní plochy nebude například možné nic postavit. Více v krátkém videorozhovoru v rubrice „Videoblog“ v pravém sloupci titulní stránky portálu Naše voda.

Jak už jsme přitom dříve informovali, malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině by mohly do budoucna vznikat pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu a nebudou vyžadovat obvyklé stavební řízení. Počítá s tím již schválená novela zákona. Norma se bude vedle terénních úprav týkat i vodních děl o rozloze do dvou hektarů a výšky hráze do 2,5 metru. Předkladatelé chtějí usnadnit vznik opatření, která by v krajině pomáhala zachycovat vodu. Návrh vychází ze záměru, který loni v létě předložil ministr zemědělství Miroslav Toman. Původně navrhovanou výšku hrází Sněmovna o jeden metr zvýšila a také přesunula povolovací proces ze stavebního do vodního zákona. “Dnešním schválení zákona, který vzešel z poslanecké iniciativy, dochází k významnému zjednodušování v projednávání a povolování staveb, které slouží k zadržení vody v krajině. Jde o terénní úpravy stavěné k tomuto účelu a drobná vodní díla vymezená jednak nově výškou hráze 2,5 metru a plochou dva hektary,” řekl po schválení návrhu ČTK zpravodaj k návrhu Martin Kupka.

K požadovaným dokumentům pro ohlášení se bude přikládat mimo jiné závazné stanovisko orgánu územního plánování. Územní rozhodnutí ani souhlas se vydávat nemá. K ohlášení vodního díla i terénních úprav nemá být nutné závazné stanovisko orgánu ochrany životního prostředí, pokud nepůjde o zvláště chráněná území, například národní parky, chráněné krajinné oblasti nebo rezervace. Někteří poslanci toto ustanovení kritizovali. Návrh podle nich vyřazuje z rozhodování orgány ochrany životního prostředí. Podle zpravodaje zemědělského výboru Karla Turečka však povolování podle vodního zákona znamená, že se k záměru bude vyjadřovat referát životního prostředí u příslušného vodoprávního úřadu. Stejně se vyjádřil ministr Toman, který řekl, že poslanecký návrh je v souladu s vládním prohlášením.

ČTK a Naše voda, ilustrační foto (Radek Lanč) Naše voda – Nina Havlová