Zásadní nesouhlas Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), mezi jehož členy je i nemálo vodohospodářských společností ovládaných obcemi a městy, vzbudil materiál Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Píše o tom měsíčník Moderní obec.

Uvedený návrh (viz např.: http://www.komora.cz/pro-podnikani/leg…renstvi-mimoradny-termin-28-4-2014.aspx) je součástí informace vlády o stavu přípravy Dohody o partnerství a programů pro programové období  2014 -2020 a v souvislosti s plněním Programového prohlášení vlády a dalších jednání vlády k této problematice. Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství vychází i z požadavku Evropské komise k čerpání finančních prostředků z evropských fondů pro nový Operační programu Životní prostředí 2014+ na zavedení nezávislé regulační instituce. Požadavek na zavedení nezávislé regulační instituce zakotvila vláda ČR do svého programového prohlášení ze dne 12. února 2014 (kapitola 3.4.).

Jak v chystaném květnovém vydání odborného měsíčníku Moderní obec (bude se ke čtenářům expedovat už 12. 5.) vysvětluje náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová, podle předběžné podmínky v Pozičním dokumentu Evropské komise (EK) k programovému období OPŽP 2014+ bude možné využít dotace z evroských zdrojů do vodohospodářské infrastruktury (VHI) jen tehdy, bude‑li v České republice zřízena nezávislá regulační instituce, nebo naváže‑li ČR na implementaci Podmínek přijatelnosti z 6. 8. 2007 (Příloha č. 7 PD OPŽP).

Podle Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) – jak uvádí materiál Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství – lze zkušenosti s implementací podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP a otázky, které lze v souvislosti s jejich implementací očekávat, shrnout takto:

V programovém období 2007-2013 bylo možné čerpat dotace za podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP, tento postup klade vyšší nároky na příjemce dotace, než na jiné subjekty na trhu, které o dotaci nežádají.

Aplikace podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP představovala zátěž pro poskytovatele dotace i příjemce dotace, takže se podílela na zpomalení čerpání dotačních prostředků v OPŽP.

V rámci procesu implementace obecně stanovených podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP bylo nezbytné průběžně upřesňovat konkrétní požadavky na příjemce dotace, což vedlo k nejasnostem při implementaci podmínek, které mohou ohrozit čerpání finančních prostředků OPŽP, dále docházelo k prodlevám při implementaci podmínek, přičemž je nezbytné upozornit, že v případě, že by nebylo vyhověno výkladu těchto podmínek požadovanému ze strany EK, došlo by k odejímání dotací do a zablokování dalšího čerpání pro OPŽP.

V rámci implementace podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP nebylo možno podpořit desítky projektů z OPŽP, protože nebyly schopny tyto podmínky naplnit.

Průběžné změny v legislativním rámci regulace vodohospodářského sektoru, které jsou koncipovány pro národní regulaci, nikoliv pro dotační regulaci, vedou k průběžné nutnosti úprav a aktualizací pokynů pro žadatele upřesňujících způsob implementace podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP, což opět zatěžuje žadatele i poskytovatele dotace a způsobuje nepřehledný a velmi komplikovaný regulační rámec.

Nedodržení podmínek stanovených Přílohou č. 7 PD OPŽP by mělo za následek odebrání celé dotace, což by bylo pro mnoho žadatelů likvidační.

Ex post kontrola plnění podmínek Přílohy č. 7 je prováděna ze strany poskytovatele dotace, čímž je zdvojována činnost státní správy jako celku, protože kontrola finančních úřadů ve vztahu k plnění podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP je neúplná – jedná se o natolik komplexní problematiku, že ji pouze finanční kontrola nemůže pojmout. Zároveň je nezbytné seznamovat s nastavením Přílohy č. 7 PD OPŽP relevantní kontrolní orgány v ČR, protože jinak není možné provádět účinnou kontrolu za stejných podmínek pro všechny subjekty na trhu.

V dlouhodobém měřítku jsou subjekty na trhu nuceny vést dvojí účetnictví a dvojí evidenci v důsledku existence dvojí regulace – národní a dotační.

Implementace podmínek Přílohy č. 7 PD OPŽP je v průběhu uznatelnosti nákladů OPŽP financována z tzv. technické asistence OPŽP (prioritní osy 8 OPŽP), nicméně monitoring dodržování těchto podmínek a podpora žadatelů o dotaci v jejich implementaci bude nezbytný i po skončení období uznatelnosti nákladů OPŽP (po roce 2015), kdy náklady spojené s touto činností zatíží státní rozpočet.

Po skončení období udržitelnosti jednotlivých projektů přejdou projekty pod národní regulační rámec, který neurčuje natolik přísně jak nakládat s prostředky na obnovu, vytvořenými dle podmínek OPŽP, takže v tuto chvíli nelze zabránit tomu, aby tyto prostředky nebyly použity k jiným účelům a dlouhodobá udržitelnost projektů tak nebyla zajištěna.

Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství obsahuje 4 možné varianty řešení, jak požadavkům Evropské komise vyhovět, a to:

Varianta č. 0     – zachování stávajícího stavu;

Varianta č. 1     – zachování stávajícího stavu s vytvořením koordinačního subjektu;

Varianta č. 2     – začlenění regulace cen vody do systému Energetického regulačního úřadu (ERÚ);

Varianta č. 3     – zřízení nového nezávislého regulačního úřadu.

Návrh na usnesení vlády přitom počítá s tím, že vláda by ministru průmyslu a obchodu uložila ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem financí, ministrem zemědělství, ministrem životního prostředí a ministrem dopravy rozpracovat varianty č. 1, 2 a 3  s cílem vzniku multioborového regulátora, včetně začlenění regulace cen v železniční dopravě, a předložit je vládě k projednání do 30. září 2014. Předsedkyně ERÚ by se měla podílet spolupracovat na rozpracování  varianty č. 2.

SOVAK BYL PŘI PŘÍPRAVĚ NÁVRHU VYNECHÁN

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací však ve svém stanovisku (viz odkaz Aktuality na: http://www.sovak.cz) uvedený návrh vnímá velmi negativně a tuto snahu o změnu regulace oboru považuje za nekoncepční hledání odepovědi na to, jak nahradit nevyhovující Přílohu 7 PD OPŽP.

„Za nejpodstatnější chybu návrhu pokládáme zejména to, že materiál řeší to, KDO bude obor regulovat, aniž by bylo před tím rozhodnuto, CO a JAK má regulovat. Tato fatální chyba postihuje celý materiál, neboť pro kvalitu a výsledek regulace je věcná stránka rozhodující, stránka institucionální musí být až nástrojem realizace,“ stojí ve stanovisku SOVAK, které podepsal předseda jeho představenstva František Barák. „Opačný postup vede k předjímání rozhodnutí legislativní povahy, která by měla být učiněna primárně a nezávisle. Základní rozhodnutí lze spatřovat mezi ponecháním regulace vodárenství ve struktuře vládních orgánů oproti variantě vyčleněním mimo dosah volených politiků. Teprve z definování absentujících kvalitativních a kvantitativních cílů, obsahu a formy regulace teprve může vyplynout, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je nezávislost na vládě potřebná nebo užitečná. Uvedený přístup ke tvorbě materiálů považujeme jednoznačně za obcházení postupu určeného jak Legislativními pravidly vlády, tak i Obecnými zásadami RIA.“

Stanovisko SOVAK reaguje i na fakt, že mezi důvody pro zavedení regulace (a regulace cen zvláště) se zařazuje i  potřeba „napravit tržní selhání.“ František Barák však ve stanovisku poznamenává, že „materiál se vůbec nezabývá strukturou vodohospodářského trhu a jeho možnými defekty, které by regulace měla napravovat. Např. i porovnání regulačních “přístupů“ (které však ve skutečnosti porovnává pouze institucionální uspořádání) na str. 8 materiálu má mizivou vypovídací hodnotu, není-li vztaženo ke struktuře trhu. Bez jasné identifikace toho, v čem má regulace trh zastoupit, však není možné efektivně fungující regulační systém navrhnout. Na str. 10 je varianta začlenění do ERÚ podpořena údajnou analogií s odvětvím plynu a elektřiny. Taková domněnka je však právě důsledkem absence analýzy vodohospodářského trhu. Mezi oběma odvětvími existují naprosto zásadní odlišnosti. Energetický trh byl v souladu s politikou EU restrukturalizován, byly z něj jasně vyčleněny prvky (tzv. “unbundling“), které mají charakter přirozeného monopolu, a ty byly podřízeny regulaci (u nás ERÚ). Na vodohospodářském trhu má charakter přirozeného monopolu pouze infrastruktura jako taková (analogie energetických sítí); ta je pouze v menšinových případech v soukromých rukou, většinou ji vlastní města a obce, které dosud mají v souladu se samosprávnými principy velkou volnost v zajištění jejího provozu. Služby s tím spojené zajišťují širokou škálou možných způsobů, přičemž v některých případech jsou tyto služby na přirozený monopol navázány, v jiných případech  jsou od něj odděleny a zadány buď na základě in-house výjimky (vlastní provozování obcemi či jimi ovládanými subjekty), nebo řádnou soutěží otevřenou soukromému podnikání.“

Podle SOVAK zkušenosti ukazují, že otevřená soutěž daleko účinněji tlačí na zvyšování efektivity provozu než jakákoli regulace. „Pokud bude dosavadní pestrost uspořádání a tedy i zásadní odlišnost od energetického trhu zachována, nelze od případného začlenění pod ERÚ očekávat žádné znatelné úspory ve srovnání s variantou nového samostatného úřadu. To platí dvojnásob, pokud by měla být pod ERÚ zahrnuta i regulace kvality, která vyžaduje zcela odlišnou odbornost, než jakou jeho současní pracovníci disponují.  Pokud má cílem být tuto pestrost potlačit (což by bylo nutnou podmínkou restrukturalizace trhu směrem k přiblížení k trhu energetickému), je to možné jen za cenu dalekosáhlých zásahů do práv obecní samosprávy a do smluvních vztahů uzavřených na základě řádné hospodářské soutěže. Takovéto rozhodnutí má opět samostatnou legislativní povahu, musí být učiněno primárně a v plném souladu s legislativními pravidly a se zásadami RIA, protože je potenciálně škodlivé,“ tvrdí SOVAK.

Pro přípravu případné odborně fundované analýzy vodohospodářského trhu SOVAK nabízí svoji kvalifikovanou pomoc, opřenou o datovou a znalostní základnu sdružených členských vodohospodářských společností. Příklad takové analýzy lze hledat např. v debatě k liberalizaci a modernizaci vodohospodářského trhu, která probíhala ve Spolkové republice Německo. Stanovisko SOVAK končí poukazem na to, že „zpracovatel materiálu ponechal SOVAK v procesu přípravy zcela stranou“.Této problematice se věnuje také květnové vydání odborného měsíčníku Moderní obec, které se ke svým čtenářům z tiskárny vypraví už 12. 5.

Zdroj: http://ModerniObec.iHNed.cz/c1-6211402…cesti-dalsi-regulace-ci-otevrena-soutez, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

2.5.2014 8.47, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace