Jako by na polích přes noc vyrostly tři Václaváky a za rok město o velikosti Prostějova – takovou rychlostí mizí z české krajiny úrodná zemědělská půda, tu na úrodné Hané nevyjímaje. Situaci rozebírá olomoucká mutace portálu idnes.cz.

Podle olomouckého vědce Bořivoje Šarapatky je nejvyšší čas se tomuto problému věnovat. Část rozhovoru s ním si můžete přečíst níže:

Byla někdy akutnější doba na to, začít půdu zachraňovat?

Řekl bych, že dnes je za pět minut dvanáct. Problémy s půdou jsou opravdu velké.

Co považujete za nejvážnější?

Je to víc věcí najednou, ale jako první bych zmínil zábory. Kolem měst rostou další nové stavby, a to většinou na úrodných polích. Firmy nebudují distribuční centra v málo dostupných lokalitách na horších půdách, ale blízko důležitých komunikací. Za zábor zemědělské půdy se sice platí odvody, ale jak je vidět, nikoho to moc nezastaví. Ztrácíme kolem pěti tisíc hektarů zemědělské půdy ročně.

Jak Česko při záboru půdy vychází ze srovnání s okolními zeměmi?

Zatímco u nás takto mizí 15 hektarů denně, v Rakousku nebo ve Švýcarsku je to kolem 10 hektarů. V Německu je to dnes kolem 30 hektarů. Němci si před pár lety spočítali, že když budou zabírat zemědělskou půdu takovou rychlostí jako dřív, mají ji už jen na 300 nebo 400 let. I proto šlápli více na brzdu.

Proč nebrzdí i Česko? Co mohl stát udělat, a neudělal? Koneckonců i vy jste byl poslancem…

Do nového zákona na ochranu zemědělského půdního fondu jsme se snažili protlačit přísnější kritéria. Podařilo se to až v dalším volebním období a nakonec platí, že výše odvodů za zábor se neodvíjí jen od kvality půdy, ale i od toho, kde se nachází a jaké to bude mít dopady na životní prostředí. Když jde o například o lokalitu, kde je chráněná akumulace vod, nebo chráněné území, pak se poplatek násobí určitým koeficientem. Tento systém funguje v poslední době, zatím je těžké ho vyhodnocovat. Mohl by však zapůsobit.

Více na: https://olomouc.idnes.cz/rozhovor-bori…spx?c=A170916_352474_olomouc-zpravy_stk, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová