23.9.2014 7.11, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla
Český kapr je kvalitní a může být ještě kvalitnější
V roli odborníků na produkci kapra se zapojili zástupci Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovických do mezinárodního projektu, který se zaměřuje na organické zemědělství. Informuje o tom Českobudějovický deník.
Organické zemědělství je moderním přístupem, jedná ještě o jakousi nadstavbu nad populární biopotraviny. „Jeho princip spočívá v tom, že jsou v maximální možné míře zohledňovány přírodní a přirozené aspekty chovu. Je vyloučena aplikace hormonálních látek, nepřipouští se genetické zásahy do pěstovaných plodin nebo chovaných živočichů, nepoužívá se hormonální ošetření ani léčba antibiotiky,“ vysvětluje Zdeněk Adámek, akademický pracovník Ústavu akvakultury. Také se podle jeho slov minimálně narušuje okolní prostředí, zemědělci musí používat pouze krmiva organického původu a s chovanými zvířaty je nutno zacházet tak, aby se cítila dobře. Například u ryb to znamená držet snížené obsádky, kdy je v nádrži méně ryb než obvykle.
Právě ryby jsou pro organické zemědělství vhodné. U českého kapra se ale zatím tento moderní přístup v praxi nepoužívá a podle Adámka ani momentálně nemá velkou šanci na uplatnění. „Ač náš spotřebitel kritizuje současnou situaci sebevíc, je si velmi dobře vědom toho, že český kapr je z velké části významně ekologický produkt. Umělá výživa se totiž používá jen z malé části a produkt je natolik kvalitní sám o sobě, že je zbytečné připlácet si za další nadstavbu,“ komentuje.
Plodiny a zvířata z organického zemědělství jsou totiž pro zákazníky o něco dražší než běžné produkty. „Kupují si je lidé, kteří věří této kvalitě a chtějí podpořit tyto principy. Ti si rádi připlatí. Co se týče ryb, má organické zemědělství význam spíše pro jiné země,“ doplňuje Adámek. Ačkoli se o Češích říká, že pokrmům z ryb moc neholdují, má pocit, že se situace v posledních letech zlepšuje. „Je to do značné míry otázka úpravy. Hodně tomu určitě pomáhá trend grilování a také je dobré, že díky prořezávačům mohou prodejci zbavit kapra těch nešťastných mezisvalových kůstek,“ míní Adámek.
Důležité je podle něj také to, jak obchodníci rybu nabízejí. „Nedávno jsem si jel koupit živé pstruhy k soukromému rybníku a ačkoli to bylo v sobotu dopoledne, stál jsem v dlouhé frontě. Zájemcům tam ryby rovnou zabíjeli, což také mnoho lidí rádo využije. Odbyt by tedy určitě byl, jen je podstatné nabízet ryby čerstvé a tak, aby to zákazníkům vyhovovalo,“ uzavírá Adámek.
Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byla založena 1. září 2009. Tato fakulta je v současné době jedinou svého druhu ve střední Evropě. Studuje zde zhruba 150 bakalářů, 50 magistrů, 30 doktorandů a 50 posluchačů dálkové formy studia. Součástí fakulty je několik ústavů, například Ústav akvakultury. Vědci a studenti mají k dispozici tři experimentální pracoviště, a to ve Vodňanech a v Nových Hradech.
Zdroj: Českobudějovický deník, foto Naše voda – Nina Havlová
23.9.2014 7.11, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla