„Kolísavé sucho s námi zůstane patrně dalších deset, 20, 30 let. Vidím nutnost vytvářet hydrologicky integrovanou krajinu pro zachycování vody,“ řekl Cílek. Na půdu se podle něj musí lidé dívat jako na banku, která zadržuje vodu. Například kilogram rašeliny podle něj zachytí až šest kilogramů vody. „Šumavská rašeliniště jsou důležitá i jako protipovodňová ochrana Prahy. Zadrží stejně až více vody než celá vltavská kaskáda,“ uvedl.

Úbytek vody ve spodní vrstvě, tedy v hloubce dva metry či více, je podle něj způsoben nejvíce hospodařením v lesích. Zejména smrkové porosty podle něj fungují jako deštník, protože si vodu odeberou hned z povrchu a neumožní její průsak. Střední vrstva v hloubce kolem půl metru až metru je podle Cílka poškozená nejvíc chemizací. V této vrstvě má půda o 0,7 °C vyšší teplotu než před několika lety, proto se voda více odpařuje. Nejsvrchnější části půdy zase chybí organická hmota.

Problémy současné krajiny se podle Cílka netýkají jen Česka a není možné z nich vinit pouze totalitní systém. „Začalo to už za Rakouska-Uherska,“ uvedl.

Nevhodné nakládání s krajinou se podle něj střetlo se změnami počasí, konkrétně s dlouhodobou tlakovou výší nad střední Evropou. Funguje podle něj podobně jako kámen v pomalé řece, který voda obteče. Druhým důsledkem tohoto jevu jsou poměrně tuhé zimy.

Podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly se Česko ani v budoucnu neobejde bez přehrad. Rašeliniště či voda zadržená v malých rybnících nestačí. „Je to voda, se kterou neumíme dále nakládat, potřebujeme vodu pro energetiku, závlahy a tak dál,“ řekl. Letos průtoky řek nedosahují ani poloviny běžných hodnot. Velmi nízký průtok má zejména Sázava. Bez příspěvku vltavské kaskády by byl velmi nízký i průtok na Vltavě, dodal Kubala.

Seminář o suchu v ČR pořádala ve Sněmovně ODS, svolal ho člen poslaneckého výboru pro životní prostředí Jan Zahradník.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia common, CeSt