Závěry kulatého stolu, jehož tématem byly mimo jiné dotace do oblasti vodního hospodářství a regulaci cen vody, o kterém již portál Naše voda informoval, shrnuje rozhovor s náměstkem ministra životního prostředí (MŽP) Jakubem Kulíškem.

Jaké jsou novinky v jednání MŽP a Evropské komise (EK) ohledně případného zavedení dodatečné regulace vodárenství v ČR?

Před 14 dny proběhl další kulatý stůl, kde byly zastoupeny všechny zainteresované subjekty jak z řad státní správy, tak samosprávy. Nově byla zastoupena Evropská komise i expertní a poradní orgán EK – iniciativa JASPERS. Na jednání došlo ke konsensu o tom, že ČR a všechny zainteresované subjekty mají zájem o evropské dotace v dalším programovém období ve výši cca 40 miliard korun.

Kdo konkrétně na jednání vyjádřil požadavek ohledně potřeby evropských dotací ve výši 40 miliard?

Byla to obecná shoda. Přítomni byli zástupci SOVAK ČR, zástupci velkých vodohospodářských společností, Svaz měst a obcí, Asociace krajů a všechna zainteresovaná ministerstva. Od nikoho na jednání nezazněl nesouhlasný názor. Všichni jsme se shodli na tom, že o evropské dotace stojíme, a je třeba s EK vyjednat, do jaké míry změnit systém regulace v ČR. Úloha MŽP byla v moderování debaty s cílem získat částku 40 miliard pro nové programovací období.

Jak probíhalo samotné jednání?

V rámci kulatého stolu měl úvodní slovo zástupce EK pan Christos Gogos, který v kostce sdělil hlavní výtky EK směrem k vodohospodářství v ČR. Padaly tam opět věci typu dlouhodobé smlouvy vzešlé v některých případech z netransparentních výběrových řízení, nejasná kalkulace cen vody a přiměřenost zisku. Na to navázala prezentace zástupce ministerstva zemědělství (Mze) Pavla Punčocháře. Zdůraznil zejména fakt, že kvalita vody v ČR se zlepšuje. Dále seznámil zástupce EK s tím, jakým způsobem ministerstvo vykonává státní správu. Následovala prezentace Tomáše Trojka z MF, v níž byli zástupci EK a JASPERS podrobně seznámeni se způsobem cenové regulace v ČR. Poté následoval velmi zajímavý příspěvek JASPERS, ze kterého vyplynulo, že neexistuje ideální recept na to, jakým způsobem regulovat vodohospodářský trh. Modelů je celá řada, v každé zemi je to díky historickému vývoji jinak. Co je “Best practise” v tomto oboru, prostě nejde říci. Situace v ČR je specifická a těžce porovnatelná se situací v jiné zemi. Musíme tudíž zvolit vlastní cestu a nemůžeme kopírovat model z jiné země. Toto jednání určitě přineslo posun v tom, že teď i kolegové z MZe a MF znají stanovisko Evropské komise. A na druhou stranu, EK odjela z tohoto jednání obohacena o některé nové informace. Shodli jsme se na tom, že to, co bychom měli sledovat jako stěžejní parametr, je “value for money” neboli hodnota za peníze.

Jak budou jednání pokračovat?

V září se bude konat další kulatý stůl, kde bychom se měli bavit zcela konkrétně o tom, jaké změny mohou nastat. Shoda panuje v tom, že máme rezervu v oblasti koordinace jednotlivých resortů, které vstupují do procesu regulace vodohospodářství v ČR. Jakou by to mělo mít institucionální podobu, pravomoci a navázání na stávající kompetenční zákon, je něco, co by mělo být dopracováno a v ideálním případě zohledněno při vydání nové legislativy, na které pracuje MZe.

Role případného nezávislého regulátora by tedy byla spíše “koordinační” s tím,že by byl nadřízen zainteresovaným resortům?

To, na čem jsme se shodli, je, že je určitá rezerva v koordinaci jednotlivých resortů, lepší komunikaci aktivit a provázanosti jednotlivých gescí. Pak jsou věci, na kterých jsme se neshodli, a o těch ještě povedeme debatu. A je otázka, jestli regulaci zpřísnit, jestli to má mít povahu nezávislosti, jestli by to měl být samostatný úřad. Tady zatím shoda nepanuje. Pokračování diskuze bude předmětem kulatého stolu v září. Obecně jsme se všichni shodli na tom, že nikdo nechce ještě více komplikovat složitost regulačních mechanismů a zvyšovat byrokratickou zátěž měst či provozovatelů.

Jaké jsou důvody pro přesunutí politické odpovědnosti za cenu vody z volených zástupců municipalit na úředníky centrálního regulátora?

Primární argumentace z jejich strany je v tom, abychom nepodcenili investice do obnovy infrastruktury. Aby nám nezestárla a byla ve stejně dobrém stavu, v jakém je teď, nebo lepším. To znamená, aby nedocházelo k tomu, že by některé municipality při preferenci nízké ceny vody zanedbávaly modernizaci infrastruktury? To je další požadavek ze strany EK – mít tuto problematiku “odstřiženu” od politických vlivů. Ty nejsou jenom v samosprávě, ty mohou nastávat i ve státní správě. Požadují nezávislost bez politických tlaků a rozhodnutí. Co se týká stávajícího stavu, v tomto roce došlo k novelizaci Cenového výměru, kde je definován tzv. přiměřený zisk. Plánuje se reorganizace finančních ředitelství a finančních úřadů, kdy bude zcentralizována veškerá cenová kontrola pod specializovaný finanční úřad.

Vidíte v tomto cestu k důslednější regulaci?

Určitě to může být cesta. Určitě je dobré, že se kolegové z EK seznámili i s těmito skutečnostmi a odjížděli od kulatého stolu obohaceni o některé informace. Výsledkem kulatých stolů bude dle mého názoru kompromis. Vztah k EK já vnímám jako partnerský, i oni to takto deklarují a takto zatím vůči nám postupují. Jsem rád, že tato debata nastala, a jsme připraveni plnit i nadále roli moderátora. Uvidíme, co přinesou další jednání.

Padly na kulatém stole konkrétní úkoly pro jednotlivá ministerstva? MZe přislíbilo zpracování analýzy tvorby cen ve srovnání s velikostí infrastruktury. Dále bude na příštím kulatém stole prezentovat, jaké soubory dat každoročně sbírá. MZe také na separátním jednání podrobněji seznámí zástupce EK se stavem regulace v ČR. JASPERS zašlou MF podrobnosti o koncepci cenotvorby v jiných zemích a informace o tom, v kolika zemích je používán finanční model, jako je nyní v ČR pro oddílný model provozování.

Plánuje MŽP v rámci diskuze také další aktivity?

Chceme, aby proces jednání s EK byl maximálně otevřený a transparentní, proto plánujeme uskutečnit koncem září ą počátkem října sérii workshopů či konferencí. Našim cílem bude debatu převést do regionů.

V jakém časovém horizontu by mělo dojít ke konečné dohodě o postoji ČR vůči regulaci? Kolik máme času?

Myslím, že máme docela dost času, protože ještě není známá ani implementační struktura v rámci evropských fondů. My prozatím nevíme, jaký bude operační program a jaký rozpočet bude pro jednotlivé oblasti vyčleněn. V tuto chvíli ještě nestojíme před rozhodnutím EK, jestli nám peníze pošle nebo ne. Považoval bych za úspěch, pokud se nám povede dojít k postoji ČR ohledně regulace do konce tohoto roku. A určitě obrovskou příležitostí k tomu je zákon o vodě, který připravuje MZe. To je velmi podstatná záležitost, která by měla být v diskuzi reflektována.

Může dojít k úsporám, pokud by se Energetický regulační úřad zabýval i vodohospodářskou regulací?

Záleží na tom, jak velkou agendu by případně nový orgán vykonával. Pakliže by to byl pouze koordinátor, tak agenda bude malá a nebude nákladná. Pokud půjde o přenesení stávajících agend jinam, pak to bude nákladná záležitost, která bude stát nemalé finanční prostředky.

Jak se stavíte k výrokům Energetického regulačního úřadu o tom, že jsou připraveni agendu převzít, když ještě není zřejmé, co bude obsahovat?

Myslím si, že jsou velmi předčasné. Musím ale říct, že při osobních jednáních ani u kulatých stolů jsem podobné výroky neslyšel.

Kolik subjektů v současné době reguluje a kontroluje ERÚ?

V ČR máme více než2100 vodárenských provozovatelů. Přesně nevím, ale to číslo může být poměrně značné. ERÚ reguluje plynárny, energetické společnosti, včetně majitelů fotovoltaiky…

Může vůbec EK nařizovat či podmiňovat evropské dotace zřízením regulátora? Je tento požadavek oficiálně daný?

Zmínky jsou od roku 2004. Je to uvedeno v několika výročních zprávách DG Regio. Máme dopis od pana komisaře Hahna na pana ministra Chalupu, kde tento požadavek zcela explicitně, až nezvykle explicitně zaznívá. Ale na druhou stranu musímříct, že nejsme vůči EK ve stavu nadřazenosti či podřazenosti. Je to partnerský dialog o tom, že oni mají tento požadavek, a někdy v příštích měsících se dohodneme na rozumném kompromisu. Nezaznívají žádná ultimáta. Jsou věcní, korektní a maximálně partnerští.

Kdo rozhodne o zřízení regulátora – jaké rezorty, případně vláda?

Nejblíž legislativní normě má v tuhle chvíli MZe a zákon o vodě, takže by to mohl být, myslím, tento legislativní akt a následné posvěcení vlády.

To znamená, že hlavní aktivita by měla jít od MZe?

Jednoznačně. Poté co bude nalajnované hřiště, budeme my maximálně efektivně implementovat. Podle pravidel, která budou tentokrát jasně a explicitě stanovena předem a ve shodě s EK.

Zdroj: www.vodarenstvi.cz

 

3.8.2012 10.23, Rubrika: Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace