Největší hydroelektrárna, nejpočetnější flotila ponorek a nejnověji také největší hydroplán – to jsou světová prvenství Číny, na které upozorňuje populárně-vědecký server osel.cz.

Server připomíná, že podle agentury BBC zrostl celkový obchod Číny v loňském roce ročním tempem o 7,6 % v objemu 4 16 bilionu dolarů. Čína se tak stala největší obchodní velmocí na světě a předběhla USA. Proto nepřekvapuje, že má i gigantomanické sklony. Dávno už nejde jen o  největší přehradní nádrž světa (Tři soutěsky), Čína je i největším výrobcem větrných turbín na světě a staví největší pobřežní větrnou farmu. Čína se může honosit i nejdelším mostem nad mořem. Kolos šestiproudé dálnice dlouhý 36 kilometrů nad zálivem Chang-čou spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Čína zkrátka jede.

Nedávno China Aviation Industry General Aircraft (CAIGA) zveřejnila, že staví obří hydroplán. Největší hydroplán světa (ilustrační foto) má vzlétnout už příští rok. Bude přistávat na hladině a také z ní  startovat s vzletovou hmotností 53,5 tun. Překoná tak o 6 tun i momentální světovou jedničku, japonský ShinMaywa US-2. Akční rádius čínského gigantu bude také úctyhodný, 5500 kilometrů. Rozpětí křídel mírně přesahuje 40 metrů a stroj budou pohánět čtyři turbovrtulové motory. Design letadla je ryze čínský. Podle vyjádření Fu Junxu, manažera společnosti CAIGA, je hlavním účelem letounu boj s lesními požáry. Letoun bude moci přistát kdekoli na hladině a rychle nasát velké množství vody. Další jeho určení má být v pátrání a při záchranných operacích na moři. Je totiž mnohem rychlejší, než kterýkoliv vrtulník. Výrobce se netají ani tím, že letoun má pro armádu zajišťovat zásobování posádek na  vzdálených ostrovech v Jihočínském moři. Tamní ostrovy mají často charakter útesů, na nichž nelze s běžnými dopravními letadly přistát ale jsou strategicky významné.

Ani přes své úctyhodné parametry se nestane čínský TA-600 historicky největším hydroplánem. Tím byl americký osmi motorový Hughes H-4 s přezdívkou „Spruce Goose“. V době války se civilní iniciativy musely obejít bez slitiny hliníku a tak byl z velké části ze dřeva. I když šlo většinou o břízu, balzu a smrku na něm bylo minimum, dostal přezdívku smrková husa. Hmotnost tohoto amerického drobečka byla 180 tun, rozpětí křídel 97 metrů. Stroj se z hladiny vznesl v roce 1947, ale jen jednou a pouze několik metrů nad hladinu.

Zdroj: www.osel.cz, původní zdroj: Xinhua News Agency, foto: Andreas Rupprecht, China Defense Forum