V Pardubickém kraji za první čtvrtletí přibyly dvě kulturní památky, jsou jimi vodojem s pavilonem a podzemními sály v České Třebové na Orlickoústecku a císařská silnice s inundačním mostem v Pardubicích. ČTK to řekla mluvčí pardubické pobočky Národního památkového ústavu Zuzana Vlasáková.

Vodojem je u rozsáhlého prameniště při úpatí Robova kopce na okraji sadů Javorka, pod Kozlovským kopcem. Architektura pavilonu z počátku 20. století je obdobou dvou vodárenských pavilonů v nedalekém areálu Vodárenské společnosti, které jsou také památkami.

Pavilon byl postaven pravděpodobně současně s pavilonem Vrbovka, jako reakce na jeho architekturu. Podzemní stavba zůstala zachována v autentickém stavu, včetně přívodního a odpadního potrubí. Architektonické řešení nadzemního pavilonu je rovněž původní, vyjma atypického dobového zasklení.

„Vodojem s pavilonem je příkladem originální technické stavby vodojemu s rozlehlými podzemními sály, doplněný nadzemním vstupním pavilonem ve stylu nastupující moderny s dozvuky secesního tvarosloví. Odkazuje ke stavebním aktivitám města a jeho spolupráci s předními architekty své doby, navíc odkazuje k rozvoji železnic, neboť stavba sloužila původně k zásobování železničních staveb,“ uvedla Vlasáková.

Památkou se stal rovněž úsek silnice s inundačním mostem v Pardubicích. Takové mosty slouží jako preventivní ochrana cesty před povodní. Jde o část bývalé císařské silnice postavené v letech 1818–1826, která vedla z Pardubic do Hradce Králové. Císařské silnice, které se staly základem moderní silniční sítě, byly stavěné a udržované podle patentu Marie Terezie z roku 1778.

Pardubická byla vedena v náspu od bývalého Labského mostu do Cihelny, s kamenným inundačním mostem a lipovou alejí. Již předpis z roku 1762 zmiňoval to, aby byly stavby silnic doprovázeny výsadbou stromořadí, povinnost výsadby kolem silnic pak obnovil zemský zákon z roku 1866. V roce 1889 byla také při silnici od labského mostu k Cihelně vysázena alej 120 lip.

„Nutno zdůraznit, že silnice fixuje nejstarší a dlouho jediné komunikační spojení Pardubic přes Labe směrem na Opatovický klášter a Hradec Králové, předpokládané minimálně od 13. století v souvislosti s brodem a později labským mostem. Nynější podoba bývalé císařské silnice na vysokém náspu s inundačním mostem navíc jakožto technická památka z prvé třetiny 19. století dokládá pokročilé technické řešení problémů spojených se záplavami, zejména v dobách před regulací Labe,“ řekla Vlasáková.

Zdroj: ČTK, letecký snímek Robova kopce? googlemaps