Člověk v tísni vyhlašuje sbírku na pomoc české krajině, chce zúročit své zkušenosti z tři desítek let práce v zemích globálního jihu. Cílem sbírky SOS Krajina v tísni je získat prostředky na opatření, která zastaví vysychání půdy i lesů, masivní úbytky orné půdy nebo mizení důležitých druhů rostlin a živočichů.

Podpoří obnovu zdravé a pestré krajiny schopné zadržovat vodu, čelit suchům i povodním, a ve které se lidem bude dobře žít a hospodařit. Vzniknou například nová protipovodňová opatření, krajinné prvky jako jsou aleje, větrolamy, remízky, tůně či mokřady zadržující vodu.

Sbírku SOS Krajina v tísni chce organizace zaměřit na podporu tří klíčových opatření: Zadržování vody v krajině, prosazování přírodě blízkého hospodaření a podporu krajinné pestrosti a druhové rozmanitosti. Reaguje tím mimo jiné na dlouhodobě se snižující druhovou pestrost v české krajině, odplavování orné půdy z důvodu eroze nebo usychání části lesů. Podle Člověka v tísni je právě zdraví krajiny klíčové pro její schopnost živit obyvatele svou úrodou a udržovat pro ně vhodné podmínky k životu.

Organizace chce k uzdravování krajiny přizvat i další aktéry. „Na obnově krajiny chceme spolupracovat se všemi, kteří k ní mohou jakkoli přispět. Zaměřit se chceme na zemědělce, lesníky, obce, nevládní neziskové organizace, spolky, jednotlivce ale i kraje, státní správu a Evropskou unii. Společně chceme proměnit krajinu, aby poskytovala zdravou úrodu, místo k životu a byla odolná vůči nečekaným událostem,“ vysvětluje vedoucí klimatických programů Člověka v tísni Magdalena Davis.

Na sbírku SOS Krajina v tísni lze přispět přes webovou stránku clovekvtisni.cz/sos-krajina-v-tisni

Pomoc obcím i zemědělcům s obnovou zdravé krajiny

Člověk v tísni na proměně české krajiny pracuje na řadě míst už dnes. Spolupracuje s obcemi na Moravě zasaženými tornádem a povodněmi a s odborníky z environmentálních organizací. Pomocí sbírky SOS Krajina v tísni chce v těchto aktivitách pokračovat a rozšířit je o spolupráci i s dalšími obcemi. Po vypracování potřebných analýz a plánů obnovy chce organizace spolufinancovat konkrétní opatření vhodné pro danou lokalitu. Vzniknout tak mohou protipovodňová opatření nebo krajinné prvky jako jsou aleje, větrolamy, remízky, tůně či mokřady zadržující vodu.

Nedílnou součástí iniciativy má být i spolupráce se zemědělci s cílem podpořit takové postupy hospodaření s půdou, které chrání a obnovují půdu i její přirozenou úrodnost. Vodní erozí je totiž v Česku ohroženo 54 procent půdy a ročně tak přijdeme až o 21 milionů tun ornice. Rozšířit se má také poradenství v tvorbě faremních plánů na míru, se kterými má organizace zkušenosti. Všechny tyto kroky mají zároveň přispět k tomu, aby se lidem v krajině lépe žilo, hospodařilo a cítili se její součástí. Sbírka tak podpoří vznik pěších stezek nebo laviček s výhledem, včetně plánu jejich údržby.

Třetina financí podpoří projekty organizací působících v oblasti péče o krajinu

Díky prostředkům získaným ze sbírky chce Člověk v tísni také aktivně podpořit i projekty organizací, které na obnově zdravé krajiny v Česku dlouhodobě pracují. Tímto směrem má jít minimálně třetina darovaných financí.

Podle Magdaleny Davis tak nevytváří Člověk v tísni konkurenci zkušeným environmentálním organizacím, ale naopak je chce podpořit. “V České republice působí řada skvělých environmentálních organizací, které odvádějí v oblasti uzdravování krajiny obrovský kus práce. Touto naší iniciativou jim nevytváříme konkurenci, ale naopak chceme společně s nimi zvýšit šanci na to, že na více místech v Česku dojde ke smysluplné proměně krajiny. Rádi bychom prostřednictvím této sbírky také podpořili zájem společnosti, organizací i firem nebo institucí o péči o českou krajinu a pomohli díky tomu posílit stávající činnost environmentálních organizací,” doplňuje Davis.

Člověk v tísni má s obnovou krajiny dlouhodobou zkušenost

Člověk v tísni může v oblasti obnovy krajiny stavět na více než třicetileté práci v zemích, kde rozvrácené ekosystémy a dopady změny klimatu způsobují zásadní problémy pro živobytí místních obyvatel. V zemích subsharské Afriky jako je Etiopie, Angola nebo Zambie pomáhá rehabilitovat tisíce hektarů degradované půdy, hloubí studny a navrhuje plány na její obnovu i ochranu podzemních vod. Místní zemědělce zároveň školí, jak zvýšit úrodnost polí a zabránit erozi půdy. „Známe opatření, která fungují, a umíme tyto zkušenosti přenést i do Česka,“ říká vedoucí komunikace humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Ivan Dzido.

V Česku organizace pomáhala po tornádu na Moravě obnovit 500 zničených zahrad, vysázet alej nebo založit nový park. Pro obec Dolní Bojanovice, která byla třikrát postižena bleskovými záplavami, společně s místními obyvateli a partnery vytvořili komplexní krajinnou studii a s obcí nyní pracuje na postupných opatřeních pro obnovu krajiny. Spolupracuje s obcemi, zemědělci, rodinnými farmami, experty, spolky i s dalšími organizacemi.

Zdroj: Člověk v tísni, ilustrační foto archiv Naše voda