V pořadí druhé letošní číslo odborného časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI), který vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka (VÚV TGM), obsahuje opět řadu textů zaměřených na problematiku vody.

Mezi ně patří například téma změn v užívání vody v českých povodích, podrobnosti o rybniční soustavě na řece Bečvárce nebo obsáhlý rozhovor s profesorem Bohumírem Janským. Hned šestice autorů je podepsána pod textem s názvem „Hodnocení hydromorfologického stavu vodních útvarů tekoucích vod povrchových v České republice metodikou HYMOS, z něhož je následující ukázka:

Metodika HYMOS splňuje aktuální požadavky Rámcové směrnice o vodách normy ČSN EN 14614 pro hodnocení hydromorfologických složek vodních útvarů. Zároveň umožňuje hodnotit i vodní toky, jež nejsou definovány jako vodní útvary. Vodní toky jsou v metodice vnímány jako dynamicky se měnící systémy, což posouvá důraz k hodnocení procesů, jako jsou transport sedimentů, břehová eroze či vývoj koryta. Metodika rovněž zohledňuje antropogenní změny nad hodnoceným úsekem, jež mohou ovlivnit procesy a tvary v daném úseku.

Ačkoli je metodika navržena pro komplexní hodnocení těchto procesů, její nastavení není určeno ke sledování velmi malých změn, které se obtížně postihují kategorizovaným hodnocením. Oproti předchozím metodikám přináší metodika HYMOS výrazné změny v přístupu k hodnocení hydro morfologického stavu. Přesto však zůstává řada zaznamenávaných parametrů, např. příčné překážky v korytě či stabilizace břehů a dna, stejná nebo se liší jen minimálně. Díky tomu lze data získaná pomocí starších metodik využít i pro hodnocení podle metodiky HYMOS, zejména pokud zůstává zachováno původní vymezení hodnocených úseků. V případě změny jejich vymezení nelze vyloučit nutnost přehodnotit procentuální hodnoty vztahující se k délce úseku, aby odpovídaly novému vymezení. Metodika HYMOS umožňuje hodnocení hydromorfologie na úrovni jednotlivých homogenních úseků, což poskytuje cenné informace pro podrobné analýzy a plánování opatření. Na základě těchto dílčích hodnocení lze následně vypočítat agregovanou hodnotu hydromorfologického stavu za celý vodní útvar, která je požadována pro účely reportingu v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách. Tato kombinace detailního a agregovaného přístupu činí metodiku HYMOS flexibilním nástrojem, jenž je využitelný nejen pro strategické plánování na úrovni vodních útvarů, ale také pro hodnocení lokálních úseků v návaznosti na prováděná či plánovaná opatření. Vzhledem k časovému rámci řešení nebylo možné metodiku HYMOS využít pro hodnocení hydromorfologie vodních toků ve III. plánovacím cyklu. Předpokládá se však její uplatnění v dalších plánovacích cyklech, s nimiž se počítá přinejmenším na národní úrovni.

Význam hydromorfologie vodních toků navíc zdůrazňuje loni schválené Nařízení o obnově přírody (Regulation (EU) 2024/1991), jež klade důraz na obnovu volně tekoucích řek. Metodika HYMOS byla vytvořena s ohledem na tyto požadavky a poskytuje široké analytické a metodické podklady pro jejich naplnění.

Plné znění textu a dalších příspěvků v aktuálním číslu časopisu VTEI si mohou zájemci přečíst na: https://www.vtei.cz/wp-content/uploads/2025/04/6717-VTEI-2.pdf

Zdroj: VÚV TGM, ilustrační foto Naše voda