Ve dnech 25. a 26. října 2023 pořádal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. ve spolupráci s Českou vědeckotechnickou vodohospodářskou společností, z.s., Národní dialog o vodě 2023 s podtextem Komplexní přístup k ochraně zdrojů pitné vody.

Této akce se účastnilo více než sto odborníků z různých sfér vodního hospodářství včetně zástupců ministerstev – zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí. Nechyběli zástupci všech státních podniků Povodí, VÚV TGM, v.v.i., provozovatelé VaK – zástupci SOVAK ČR, zástupci vodoprávních úřadů, starostové, hydrogeologové a další. Dialog zahrnoval celkem 4 bloky. Úvodní slovo měl ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. – Ing. Tomáš Fojtík.

První blok se zabýval Ochranou vodních zdrojů v povodí. Jeho součástí bylo shrnutí postupných kroků v souvislosti s metodikou pro rizikovou analýzu částí povodí souvisejících s místy odběru surové vody. Jedná se o transpozici článku 8 evropské Směrnice pro pitnou vodu 2020/2184. K problematice měla krátkou úvodní prezentaci Mgr. Lucie Jašíková, Ph.D. z VÚV TGM, v.v.i., následně proběhla diskuse jak mezi panelisty, tak mezi účastníky v sále. První blok moderoval Ing. Tomáš Fojtík, ředitel VÚV TGM, v. v. i. Z tohoto bloku byly formulovány následující závěry.

• Referenční rok pro identifikaci odběrů surové vody bude rok 2023, případně 2024.
• Do databáze Surová voda (spravované ČHMÚ) bude nutné doplnit informaci o útvaru podzemní vody, ze kterého je odebírána surová voda.
• Je nutné apelovat na provozovatele VaK, aby řádně dodržovali legislativní požadavky vyhlášky 428/2001 Sb. v platném znění a doplňovali informace o odběru a jakosti surové vody do databáze Surová voda (spravované ČHMÚ). Provozovatelé, kteří jsou členy SOVAK ČR budou upozorněni prostřednictvím SOVAK ČR, ostatní provozovatelé VaK budou upozorněni prostřednictvím MZe.
• Je žádoucí, aby povodí odběru tvořila jedna vrstva zpracovaná jedním zpracovatelem na základě jedné metodiky, a to pro celou ČR.
• Za SOVAK ČR bylo potvrzeno, že provozovatelé VaK budou monitorovat relevantní ukazatele surové vody na základě doporučení, která vyplynou z rizikové analýza částí povodí.
• V následné večerní diskusi bylo navrženo, aby s rizikovou analýzou částí povodí pro odběry podzemní vody bylo podnikům Povodí nápomocné VÚV TGM, v. v. i., a ČHMÚ.

Druhý blok se zabýval Ochrannými pásmy vodních zdrojů (OPVZ). Úvod do problematiky zahájil krátkou prezentací RNDr. Josef Vojtěch Datel, Ph.D., z VÚV TGM, v. v. i., který následně tento blok moderoval. V rámci diskuse byly rekapitulovány aktuální předpisy a metodické podklady k OPVZ, zásady vymezení OPVZ, opatření v OPVZ, vyhlašování, provoz a kontrola OPVZ, problematika související s OPVZ, resp. PHO vyhlášená podle předchozích předpisů. K problematice se vyjadřovali opět jak panelisté, tak účastníci v sále. K tomuto bloku byly formulovány následující závěry.

• Institut OPVZ je nezbytné i nadále udržet, nicméně výrazně upravit (modernizovat).
• Protože současné možnosti i dílčích revizí OPVZ jsou omezené, je nutné dosáhnout „pružné aktualizovatelnosti“ opatření (na základě výsledků rizikové analýzy).
• Je nezbytná změna kontrolních mechanismů a nástrojů motivačního a restriktivního charakteru.
• Komplexní ochrana jakosti a množství vod musí být vždy funkčně propojena.
• K řešení předchozích bodů je třeba zajistit odpovídající metodické nástroje. Nicméně problematiky ochrany vodních zdrojů podzemních a povrchových vod je třeba řešit metodicky odděleně.
• Efektivní KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ znamená:

Snížení a zpomalení povrchového a podpovrchového odtoku.

Zvýšení důrazu na infiltraci vody v antropogenně nezatíženém prostředí a ochrana území, kde k infiltraci dochází.

Opatření jsou tvořena kombinací přírodě blízkých postupů a technických prvků propojených do funkčního celku (jak v krajině, tak pro urbanizované lokality).

• Kombinovaný přístup k vodním nádržím by měl zahrnovat také možnost vodárenského využití nádrží nevodárenských.
• Je potřeba zřídit mezioborovou pracovní skupinu pro rozpracování výše uvedených tezí.

Třetí blok se věnoval jakosti pitných vod. Úvodní krátkou prezentaci měl doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc. z VÚV TGM, v. v. i. Tématem tohoto bloku byly „nové“ látky – pesticidy a léčiva v pitné vodě a jak jsou ošetřeny v legislativě, dále co vše má smysl monitorovat, jaké jsou detekční meze těchto látek, jaké koncentrace jsou rizikové pro lidské zdraví a v neposlední řadě ekonomická náročnost technických opatření. Tento blok moderoval Mgr. Vít Kodeš, Ph.D., z ČHMÚ. Opět následovala diskuse mezi panelisty i účastníky v sále. Z tohoto bloku byly formulovány následující závěry.

• Legislativa pro pitné vody v současné době dostatečně ošetřuje výskyt látek, které nejsou v legislativě konkrétně vyjmenované.
• Analytika je nastavena na látky, o kterých máme povědomí – výběr sledovaných zástupců jednotlivých skupin látek se řeší podle množství a četnosti používání (léčiva), známé polutanty se sledují v závislosti na průmyslu, specifické polutanty podle rizika výskytu.
• PFAS – probíhá monitoring jejich výskytu v pitné vodě i monitoring zdrojů PFAS, zatím se nejeví jako plošný problém. Je nutné řešit opatření u zdroje výskytu PFAS včetně restrikce jejich používání.
• U léčiv je otázkou, jak uchopit princip znečišťovatel platí. Jestli lze a má smysl řešit opatření u zdroje. O koloběhu léčiv ve vodním prostředí víme velmi málo. Řešíme koncentrace, ale málo bilance. Je žádoucí napřímit výzkum na prohloubení znalostí.
• S ohledem na ekonomické dopady žádoucího odstraňování léčiv a ostatních mikropolutantů je nutný nový přístup k cenotvorbě. Byla formulována výzva směrem k MZe a MŽP na ustanovení pracovní skupiny k řešení této problematiky.

V posledním čtvrtém bloku shrnuli diskutující předchozí bloky, byly formulovány výstupy a závěry I. až III. bloku. Závěrečný blok moderoval Ing. Karel Drbal, Ph.D., z VÚV TGM, v. v. i.

Všichni přítomní se shodli, že považují uspořádání Národního dialogu o vodě 2023 za významnou akci, kde byly prezentovány názory odborníků různých profesí oblasti vodního hospodářství. Dialog se dotknul aktuálních témat souvisejících s ochranou vodních zdrojů, byla pojmenována úzká místa komplexního přístupu k ochraně zdrojů pitné vody. Ze závěrů jednotlivých bloků se ukazuje směr, kam bychom se měli posouvat, aby zdroje vody byly zabezpečeny jak z hlediska kvality, tak i kvantity.

Všichni se také shodli na tom, že neméně důležitá je komunikace – jak poskytovat informace spotřebitelům, jak se zákazníkem komunikovat. Zejména u zpracované rizikové analýzy částí povodí související s místem odběru surové vody je důležité prohloubit vzájemnou spolupráci a nastavit komunikaci i vůči veřejnosti.

www.sovak.cz, Zpracovala: Ing. Radka Hušková, ilustrační foto (zdroj pitné vody nádrž Švihov) Naše voda – Nina Havlová

Pozn.: Shrnutí a závěry naleznete v prezentaci zde.