5.11.2023 13.58, Rubrika: Vodovody a kanalizace
Co také zaznělo v diskusi na Konferenci Provoz vodovodů a kanalizací
Jedním z úvodních bodů programu letošního ročníku konference Provoz vodovodů a kanalizací v libereckém Babylonu byla debata s regulátory vodárenského sektoru. Jejich postoje na úvodní otázku, zdali existují rozdíly v přístupu k velkým a malým provozovatelům, shrnuje text, který publikoval partnerský portál prumyslovaekologie.cz.
Do debaty se zapojil Jiří Duda za Ministerstvo zemědělství, Lukáš Teklý z Ministerstva financí, František Kožíšek z Ministerstva zdravotnictví, Martin Pták z Ministerstva životního prostředí a Pavlína Kulhánková za Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Jiří Duda (MZe): Ministerstvo zemědělství zasahuje do legislativy zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Zákoné povinnosti tam nejsou rozlišovány podle velikosti subjektů, vlastníka nebo provozovatele infrastruktury. I co se týče kontrol, tak ministerstvo dohlíží na malé i velké subjekty a naopak malé kontroluje více. Nemyslím si, že je to problém zákona o vodovodech a kanalizacích. Samozřejmě v jiných zákonech, které nemáme na starosti, mohou vznikat disproporce, jenomže ty úplně neovlivníme. Krizová legislativa možná přinese dramatickou zátěž, ministerstvo bude ale hájit vodárenskou stranu. Takže pokud to bude přinášet významné zatížení z hlediska nastavování kritické infrastruktury a subjektů s kritickou infrastrukturou. Na druhé straně by měla existovat nějaká kompenzace.
Lukáš Teklý (MF): Cenová regulace umožnuje, aby náklady, které mohou mít větší společnosti vyšší, zahrnuly do ceny vody. Pak se ale dostáváme do paradoxní situace, kdy mají větší subjekty s více povinnostmi dražší cenu vody. Nicméně v legislativě se snažíme nerozlišovat mezi subjekty. Například na návrhy SMO ČR, aby některé velmi malé subjekty neměly všechny povinnosti, které vyplývají z cenové regulace, jako velké subjekty, jsme řekli ne. Pokud to malé subjekty nezvládají, pak to znamená, že nezvládají provozovat vodohospodářskou infrastrukturu a plnit povinnosti, a tak to musí nějak vyřešit – vstoupit do svazku nebo do větších subjektů. Víme, že větší subjekty jsou ekonomicky efektivnější a například zvýšené náklady s kybernetickou bezpečností zvládnou, malé subjekty ne.
Martin Pták (MŽP): Ani Ministerstvo životního prostředí v regulaci nerozlišuje subjekty podle velikosti, ale staví například na rozlišení velikosti aglomerací nebo zdrojů znečištění. Pokud konkrétně zmíním emisní limity, pak jsou nastavovány s ohledem na zdroj nebo místo, kam jsou vypouštěny. Opakovaně zde zaznělo téma atomizace. V rámci novelizace směrnice o čištění městských odpadních vod mohly dřívější postupy ministerstva z vašeho pohledu vypadat tak, že atomizaci prohlubují, ale dnes během projednávání vidím, že jednodušší bude diskuze s méně atomizovanými subjekty.
František Kožíšek (MZ): Legislativa ukládá povinnosti všem stejně. Panují samozřejmě nějaké rozdíly. Vnímám jeden, který vznikl během letošního roku a nesl jsem ho nelibě. Z posouzení a řízení rizik byly vyřazeny vodovody do 50 osob, protože je to podle evropské směrnice možné. Vedení našeho ministerstva si myslelo, že nemůžeme jít nad rámec směrnice, byť to již bylo zavedeno a některé malé subjekty povinnosti plnily. Je to sice neštastná věc, ale v rámci balíku povinností ne až tolik významná.
Pavlína Kulhánková (MPO): Ministerstvo průmyslu a obchodu kompetence v regulaci nenese. Nicméně se přikláním k tomu, aby tam, kde je to možné, zachovat rovné podmínky pro všechny subjekty.
Zdroj: https://www.prumyslovaekologie.cz, dokumentární foto Naše voda – Nina Havlová
5.11.2023 13.58, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Hlavní zprávy