Ačkoli již od konce června letošního roku (konkrétně od 26.6.2023) vstoupí platnost Nařízení EU 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využívání  vody, není v současné době veřejně známo, zdali bude toto Nařízení využíváno také v naší zemi.

Opakovaně to zaznělo na odborném semináři „Mikrobiální kvalita recyklovaných odpadních vod v souladu s platnou legislativou“, který se uskutečnil ve středu 1. února v prostorách Konferenčního centra VŠCHT Sázava v Praze. Přijetí uvedeného Nařízení není sice pro členské země EU povinné, pokud se ale rozhodnou, že standardy kvality recyklovaných vod určených k opětovnému použití nebudou využívat, musí takový postoj odůvodnit Evropské Komisi, a to opakovaně. Jaký postoj ČR zvolí, se ale odborná veřejnost ani na zmiňovaném semináři nedozvěděla, protože pozvaní zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí na akci odmítli účast. Navzdory skutečnosti, že dokument s názvem „Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040“ z roku 2021 potřebu využívání recyklované vody výslovně v několika bodech zmiňuje.

Pokud by bylo Nařízení EU v ČR uplatňováno, neznamenalo by to podle profesora Jiřího Wannera z VŠCHT automaticky povinnost vyžívat recyklovanou vodu v naší zemi plošně, ale jen tam, kde je to vhodné z hlediska místních podmínek, například v regionech opakovaně postihovaných suchem. ČR by ale měla v případě přijetí tohoto Nařízení právní rámec k využívání odpadních vod.

Nařízení by měla ČR přijmout také z toho důvodu, že má v rámci EU třetí nejnižší zásobu vody na obyvatele a rok, konkrétně 1 500 kubíků. Hranice 5 000 kubíků zásob vody na obyvatele se přitom považuje za hranici, pod kterou hrozí riziko nedostatku vody. Takových oblastí je v rámci EU zhruba 17 procent plochy Evropy, a území ČR tak do těchto oblastí spadá. Vyšší zásoby surové vody na obyvatele má mimochodem oproti naší zemi i jinak mnohem teplejší Španělsko (zhruba 2 000 kubíků na osobu a rok), na Slovensku činí zásoba vody na obyvatele a rok přibližně 9 000 kubíků, nejvodnatější země EU – Finsko, pak disponuje zásobou vody na jednoho obyvatele v objemu 22 000 kubíků.

Recyklované odpadní vody by se měly využívat především při závlahách v zemědělství, ale také v průmyslu, zavlažování a ošetřování městské zeleně nebo při tvorbě umělých mokřadů. Ministerstvo zemědělství ale do současné doby vnímá odpadní vody jako případné hnojivo, a odpadní vody jako zdroj vody k dalšímu využití nezmiňuje ani platné znění vodního zákona.

Další podrobnosti o Nařízení EU si můžete poslechnout v krátkém videorozhovoru s Jiřím Wannerem, který najdete také v rubrice „videoreportáž“ na titulní stránce našeho portálu nebo youtube účtu portálu Naše voda:

Naše voda, dokumentární foto (Jiří Wanner v průběhu semináře) Naše voda – Nina Havlová