Poslanecký zemědělský výbor se ve středu 2. října zabýval hraboši a jejich gradací. Jak přitom konstatuje České společnost ornitologická (ČSO), v diskuzi zůstalo opomenuto, že k dlouhodobému řešení kalamitních stavů lze dospět i přirozenou cestou posílením pestrosti krajiny a podporou predátorů hrabošů.

Hlavní tématem byla především kritika pomalého postup při povolování aplikace jedu Stutox II, nicméně ne zcela oprávněně. ČSO upozorňuje, že usnesení, které výbor přijal, je protizákonné, protože nařizuje, jak mají správní řízení u žádostí dopadnout. „Orgány ochrany přírody nemohou zajistit výjimku na aplikaci jedu na povel, ale musí dodržovat zákon. Tam, kde není chráněný zájem, například výskyt zvláště chráněných živočichů, není výjimka ze zákona podle §56 potřeba. Povolit výjimku je současně možné pouze pokud veřejný zájem na záměru převažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody,“ vysvětluje zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník, který se středeční schůze výboru účastnil.

Na jednání nezaznělo, že už v současné době existují příklady dobré praxe, jako je tomu u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který pro žadatele na svých webových stránkách zveřejnil pokyny pro postup při podávání žádosti. Jako efektivní se ukázala i možnost využití přehledu výskytu zvláště chráněných druhů dotčených aplikací jedu do nor, křečka polního a sysla obecného.

Přehled zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a jeho pomocí je orgán ochrany přírody schopen obratem sdělit zemědělci, zda se na půdním bloku některý z těchto druhů vyskytuje a je tedy třeba žádat o výjimku či lze aplikovat bez další administrativy za dodržení postupu stanoveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. „Ustanovení zemědělského výboru umožnit aplikaci do nor i na pozemcích s výskytem křečka a sysla tak jde nejen proti zájmům ochrany přírody, ale i zaběhlé praxi minimálně v Jihomoravském kraji,“ zdůrazňuje Zámečník.

Na středečním jednání se prakticky řešily pouze škody způsobené hrabošem a to, jakým způsobem se mají ztráty zemědělcům kompenzovat, přičemž předseda výboru Jaroslav Faltýnek navrhl, aby peníze šly z rozpočtu Ministerstva životního prostředí. „Na výboru se ale neřešila dlouhodobá vize, jak případným budoucím kalamitním situacím předcházet, přičemž základem by mělo být posílení biologické ochrany, která je jako jedna z možností boje proti hrabošům uvedena i v informačních materiálech Ministerstva zemědělství,“ upozorňuje Zámečník.

Zkušenosti z biologické ochrany prováděné v 70. až 90. letech 20. století na Královéhradecku dokládají, že pomocí přírodních procesů je možné gradační cykly natolik omezit, že škody při gradacích jsou minimální. Stejnou cestu přitom už od počátku 20. století aplikují v Izraeli, kde jsou škody způsobené hlodavci eliminovány přednostně podporou jejich přirozených predátorů, jako jsou sovy a dravci.

Ornitologové upozorňují, že jakékoliv použití jedu v době přirozeného poklesu jejich početnosti je pouze krajním řešením, které může významně narušit přirozený hraboší cyklus. „Jed je v mnoha případech neefektivní, protože hraboši se v krajině pohybují a uvolněné místo mohou rychle obsadit další jedinci. Navíc vytrávením hrabošů se jejich populace naředí, nemusí dojít k přirozenému kolapsu a problémy se tak jen mohou posunout do dalšího roku. Jed přitom může vést k úhynu přirozených predátorů hrabošů, kteří v letošním roce díky vysokým počtům hlodavců úspěšně vyvedli vysoký počet mláďat a tím se opět naruší přirozené vazby v krajině,“ upozorňuje Zámečník.

Ornitologové dodávají, že krajina již teď trpí intenzivním zemědělstvím a aplikace jedu je pro ni další zátěží. Kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy. Prostřednictvím petice https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/ ČSO apeluje na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství a pestrou krajinu. Petici podepsalo už téměř 50 tisíc lidí v elektronické a papírové podobě. Ornitologové petici předají ministrovi do konce roku.

Zdroj: ČSO, ilustrační foto archiv Naše voda