Početná vyjádření příznivců investic do koridoru Dunaj – Odra – Labe (DOL) zůstala zatím bez odezvy oficiálních míst. Na facebooku Naše voda ale reakce jsou – a ne ledajaké. Ta, kterou vám chceme nabídnout, je od studenta Fakulty rybářství a ochrany vod.

Lodní doprava sice je levnější, ale rozhodně se nedá říci, že by méně zatěžovala životní prostředí. Kupříkladu lodní palivo pro nízkoobrátkové motory obsahuje vysoké množství síry a při jejich spalování dochází k vyšším emisím než u ostatních způsobů přepravy. Jak si jistě každý dokáže představit, má tak provoz lodní dopravy sám o sobě negativní dopady na společenstva organismů v tocích. Při realizaci tohoto projektu (DOL – pozn. red.) se budou muset upravit koryta řek, aby mohlo dojít ke splavnění, a i když by si člověk myslel, že se to dělá šetrněji než dříve, tak tomu bohužel není (viz „kanalizace“ koryta Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou).

Další záležitostí, která rozhodně „ekologičnosti“ tohoto projektu nepřidá, je samotné vybudování tohoto kanálu a do budoucna s ním spojené migrování druhů mezi úmořími, kde tyto organismy nemají svoji původní oblast výskytu. Riziko šíření těchto druhů je velké, protože aby se jim zabránilo v šíření, tak je třeba použít bariér, které lodě nepřekonají. Například se k nám kvůli lodní dopravě na Dunaji postupně šíří Chelicorophium (druh raka – pozn. red.), který významným způsobem narušuje strukturu dna, a stává se dominantním druhem na místě výskytu, čímž zabírá prostor dalším bentickým živočichům. Jde také o hlaváče Neogobius melanostomus, který se donedávna u nás vůbec nevyskytoval a dnes je velice početný v dolním toku Dyje. Všeobecně je u lodní dopravy velký problém s balastovou vodou, což je ideální transportní prostředek pro nepůvodní druhy. Proto mi přijde slovní spojení „ekologicky příznivá dopravní cesta“ v tomto případě irelevantní.

Zdroj: Facebook Naše voda