Čtyři spolky se postavily proti zvýšení hladiny Novomlýnských nádraží o 35 centimetrů, řekla dnes ČTK mluvčí jihomoravského krajského úřadu Alena Knotková. Do pondělí se mohly přihlásit jako účastníci řízení a zaslat svá stanoviska krajskému úřadu, který aktuálně vede na žádost Povodí Moravy řízení, jehož výsledkem má být povolení hladinu zvýšit.

Zásoba vody by se zvýšila o devět milionů metrů krychlových. Někteří ekologové záměr zvýšit hladinu kritizují od začátku, protože to podle nich poškodí významnou ptačí oblast. Snaha o zvýšení hladiny je reakcí na suchá léta, větší množství vody má sloužit zavlažování zemědělských plodin i k nadlepšování průtoku Dyje. Proti zvýšení hladiny se postavily spolky Voda z Tetčic, Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, Spolek Obchvat a Egeria.

Úsilí vodohospodářů o zvýšení hladiny začalo v roce 2018, souhlasné stanovisko vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) před dvěma lety. Na začátku letošního roku krajský úřad na základě žádosti Povodí Moravy zahájil řízení o „schválení změny povolení k nakládání s vodami na střední a dolní nádrži“.

„Zvýšení vodní hladiny je v rozporu s plánem péče o přírodní rezervaci na střední nádrži, který platí až do roku 2026,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Spolek se záměrem zabývá od prosince 2019. Největším problémem je podle něj Střední nádrž, kde hnízdí pět druhů ptáků, a to orel mořský, rybák obecný, husa velká, husa polní a husa běločelá. Zvýšení hladiny by podle nich ohrozilo jejich biotop.

Povodní Moravy argumentuje tím, že již před podáním žádosti splnilo veškeré podmínky, které k souhlasnému stanovisku připojilo MŽP. V principu spočívají v tom, že i po zvýšení hladiny budou mít především ptáci zajištěný svůj životní prostor. Jde například o tvorbu vlnolamů, izolaci lagun, plovoucí plošiny či pastvinu pro husy. „Všechna opatření jsme již udělali ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a Agenturou ochrany přírody a krajiny,“ řekl ČTK mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zvýšení hladiny podle něj umožní také o něco větší kolísání hladiny, a to až o půl metru. Jelikož to nyní nejde, zanikl v okolí nádrže měkký luh, který vytváří přirozený přechod mezi tvrdým luhem a vodním prostředím. „Navržená pravidla manipulace s hladinou zohledňují dobu hnízdění. Doba, po kterou bude hladina snížena, navíc umožní vytvoření měkkého luhu a litorální zóny. Obnovený pohyb hladiny lépe reflektuje podmínky v přírodě, kdy je v zimním a jarním období více vody, v letních měsících následuje pokles,“ uvedl Chmelař.

Děti Země rozporují mimo jiné právě kladné stanovisko ministerstva životního prostředí, proti kterému již podaly správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. „Podle nás nebyl doložen veřejný zájem a jeho převaha a naléhavost na zvýšení vodní hladiny nad ochranou těchto cenných biotopů a navíc měl o výjimce rozhodovat jiný krajský úřad, který nebude podjatý,“ uvedl Patrik.

Soustava tří vodních nádrží vznikla postupně v 70. a 80. letech minulého století a jejím účelem bylo zachycení povodňových průtoků. Zároveň tehdejší plánovači chtěli akumulovat vodu pro intenzivní zemědělskou výrobu, kterou měl rozvádět rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů. Z tohoto plánu se uskutečnil jen zlomek. Nádrže vznikly na místech rozsáhlých lužních lesů. Původně se plánovalo, že hladina bude ve výšce o 35 centimetrů výše, než je dnes. Ekologové však uhájili současnou výšku hladiny a o zvýšení se začalo hovořit až kvůli extrémnímu suchu, které jižní Moravu a prakticky celé Česko zasáhlo v letech 2015 až 2019. Podle vědců šlo o největší suchou epizodu za posledních 2000 let, negativní dopady na zemědělství byly značné.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová