Obce a kraje mají šanci zvýšit bezpečnost svých obyvatel před extrémy počasí. Nové dotace z Operačního programu Životní prostředí přispějí na zpracování digitálních povodňových plánů, pořízení protipovodňových varovných systémů i nápravu nebezpečných svahových nestabilit.

„Jak bohužel vidíme i dle aktuálního počasí, velká voda může přijít velmi rychle a i mírnější srážky mohou zavinit lokální povodně, což je stejně jako sucho odrazem klimatické změny. Protipovodňová opatření podporujeme dlouhodobě a systematicky, aktuálně proto posíláme na ochranu životů a majetku lidí bydlících v rizikových místech dalších sto milionů korun,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Analýzy odtokových poměrů lokalit, mapy záplavových území a povodňového ohrožení jsou základem pro správné nastavení ochrany občanů před hrozící velkou vodou. Výstražné a hlásné systémy pak zajišťují rychlý přenos informací a snižují riziko škod.

„Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Rozhlasem či sirénou poté občany upozorní na hrozící nebezpečí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Nejen povodně ale i svahové nestability působí v souvislosti s extrémy počasí v posledních letech značné škody na majetku i životním prostředí. Přívalové deště mohou uvolňovat nestabilní svahy a způsobit sesuv skal. A i relativně malý kámen, uvolněný z velké výšky představuje značné nebezpečí. Znají to například v Úpici na Královéhradecku, kde zajistili skalní svah, který ohrožoval silnici a provoz na ní. Nebezpečnou skálu sanovali také v Úštěku na Ústecku, tam hrozilo zničení rodinných domů. V případě sanace svahů je nezbytná řádná analýza narušeného území a jeho zařazení do Registru svahových nestabilit Registru svahových nestabilit.

Žádosti o dotace mohou kraje, obce a jejich dobrovolné svazky, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace a další subjekty podávat od 15. října do 17. prosince 2020. Jak v případě protipovodňových tak sanačních opatření dotace pokryje až 85 procent výdajů.  Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70procentní.

Detaily výzvy č. 148 (sanace svahových nestabilit)

Detaily výzvy č. 149 (protipovodňová opatření)

MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová