Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spolu se Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP) vyhlašují tři nové výzvy k podávání žádostí o dotace z EU fondů. Informovala o tom dnes mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Miliarda korun je podle mluvčí nachystána pro města a obce na efektivnější hospodaření s dešťovou vodou a na protipovodňovou ochranu, finanční pomoc směřuje i na sanaci kontaminovaných lokalit. Jde o poslední dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, které rezort v tomto roce otvírá. Další jsou naplánovány na příští rok. O dotace na efektivní hospodaření se srážkovou vodou a ochranu před povodněmi se mohou ucházet města a obce či příspěvkové organizace od 16. října, o podporu na odstranění ekologických zátěží lze žádat od 1. listopadu.

Klimatická změna, úbytek zemědělské půdy i její intenzivní využívání si vybírají svou daň. Denně se lidé přesvědčují, že v katastrech měst a obcí je nutné provádět úpravy, které se zaměří na efektivní využívání srážkových vod, pomohou komplexně řešit problém se zadržováním vody v krajině a zmírnit tak následky sucha i lokálních záplav. „Díky námi nabízeným dotacím z evropských strukturálních fondů mají starostové již několik let šanci zrealizovat nákladné projekty proti záplavám i suchu, a chránit tak majetky a zdraví svých obyvatel i životní prostředí,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

„V nově otevřených výzvách nabízíme obcím i dalším subjektům 400 milionů na projekty, které umožní eliminovat riziko povodní, nebo podpoří lepší využívání srážkové vody ve veřejných budovách.  Dalších 200 milionů korun posíláme na protipovodňové varovné systémy a tvorbu potřebných digitálních povodňových plánů. Poslední z trojice nových výzev se zaměřuje na silně zamořené opuštěné lokality, na jejichž zmapování a sanaci jsme vyčlenili dalších 400 milionů korun,“ upřesňuje ministr Brabec.

74. výzva – dotace na efektivní hospodaření s vodou v obcích

Na ochranu obcí a měst před povodněmi a snížení nepříznivých účinků lokálních záplav přispívá rezort životního prostředí již řadu let.  Kromě národních zdrojů jsou hlavním zdrojem financování ve veřejném sektoru právě dotace z evropských strukturálních fondů.  V aktuálním, druhém programovém období OPŽP jsou obcím k dispozici na protipovodňové aktivity 5,2 miliardy korun, z toho téměř 4 miliardy se již rozebraly v předchozích 5 dotačních výzvách. Zcela poprvé jsme letos zařadili mezi dotované aktivity i zachytávání dešťové vody a její využití k zalévání či splachování ve veřejných budovách.

„Na úspěšném dotačním programu Dešťovka jsme lidem ukázali, jak se dá využívat dešťová či odpadní voda v domácnosti, šetřit zdroje pitné vody a bojovat s následky sucha. V červnu dostali úplně poprvé podobnou příležitost i starostové měst a obcí, nemocnice, školy a další příspěvkové organizace.  Velice mě těší, že si všichni uvědomují, že s dešťovou vodou je potřeba lépe hospodařit. Celkem jsme v rámci této výzvy přijali na čtyři desítky žádostí a z toho více jak polovina směřovala právě na projekty zaměřené na udržitelné hospodaření s dešťovou vodou,“ uvádí ministr Brabec.

„Obce dostaly k dispozici materiály s popisem vybraných dotovaných aktivit, starosty jsme informovali o možnostech dotací také na pořádaných seminářích a skutečně jsme zaznamenali o tuto dotovanou oblast poměrně velký zájem. Nicméně si uvědomujeme, že jde o zcela novou oblast podpory, příprava projektů u veřejných budov je složitější záležitost a trvá déle. Proto dostaly obce, které projekt nestihly připravit v termínu, nyní druhou šanci,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel SFŽP.

Kromě „Dešťovky pro veřejné budovy“ podpoří ministerstvo v rámci nové výzvy č. 74 i celou škálu dalších opatření. Konkrétně se jedná například o zelené střechy veřejných objektů, výměnu nepropustných zpevněných povrchů za vodou propustné plochy či odvodnění parkovišť do zasakovacích pásů, výstavbu či rekonstrukci vodních děl sloužících protipovodňové ochraně (bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů, vsakovacích či retenčních nádrží). Čtvrtinu z alokovaných 400 milionů vyhradil rezort na sanaci nebezpečných sesuvů půdy a zpevnění svahů.

66. výzva – protipovodňové varovné systémy

Druhá z nově vyhlašovaných dotačních výzev se zaměřuje na prevenci. Pro žadatele je v ní připraveno 200 milionů korun na projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů proti povodním. Ty umožňují včas upozornit na hrozící povodně, aby bylo možné neprodleně přistoupit k opatření na ochranu majetku a lidských životů. I tentokrát je možné žádat o příspěvek na digitalizaci povodňových plánů, nebo na analýzy odtokových poměrů a návrhy protipovodňových opatření.

O dotaci se mohou v případě 74. i 66. výzvy hlásit kraje, města, obce, příspěvkové, neziskové organizace a další instituce veřejné sféry od 16. října 2017 do 15. ledna 2018.

75. výzva – odstranění ekologických zátěží

Poslední z trojice nových výzev pomůže snížit počet nebezpečných starých ekologických zátěží, které se nachází na území České republiky. Pro žadatele je připraveno 400 milionů korun na projekty analýzy rizik ekologických zátěží a především pak na jejich sanaci. Žádosti o dotace mohou od 1. listopadu 2017 do 1. února 2018 podávat subjekty zajišťující likvidaci ekologických zátěží, ale i obce, kraje nebo obecně prospěšné společnosti.

Za staré ekologické zátěže jsou považována kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben před rokem 1989. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku.

„Prostřednictvím výzvy bude možné zajistit sanaci nejvážněji zasažených lokalit, u nichž analýza rizik prokázala kontaminaci s rizikem neakceptovatelným pro lidské zdraví i životní prostředí. Jde například o skládky pesticidů na pozemcích nebo areálech bez majitele či o lokality kontaminované polychlorovanými bifenyly,“ upřesňuje ministr Brabec.

Součástí projektů musí být i závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Podklady pro jeho vydání je nutné na ministerstvo předložit nejpozději do 2. ledna 2018.  V případě projektů týkajících se realizace průzkumných a doprůzkumných prací a zpracování analýz rizik musí být podklady předloženy do 1. září letošního roku.

„Dotace u všech podporovaných opatření může dosáhnout až 85 % uznatelných nákladů, přičemž mezi uznatelné náklady nelze zahrnout analýzy rizik kontaminovaných lokalit, pokud se jejich realizace aktivně neúčastnil odbor environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí,“ doplňuje ředitel Valdman.

Dokumenty k 74. Výzvě http://www.opzp.cz/vyzvy/74-vyzva/dokumenty
Dokumenty k 66. Výzvě http://www.opzp.cz/vyzvy/66-vyzva/dokumenty
Dokumenty k 75. Výzvě http://www.opzp.cz/vyzvy/75-vyzva/dokumenty

https://www.mzp.cz/cz/news_171002_OPZP

MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová