Letošní nekorunovanou královnou našich lesů je jedle bělokorá. Dřevina, která dříve tvořila v přirozené druhové skladbě českých lesů až 19 procent, se z různých příčin dostala na konci dvacátého století do skupiny dřevin opomíjených se zastoupením menším než jedno procento.

Jak ale informuje Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), situace se ale začíná obracet k lepšímu a v posledních letech se daří zastoupení jedle opět zvyšovat. Protože vzniká poptávka po aktuálních poznatcích a doporučeních, zabývá se touto dřevinou také lesnický výzkum.

Odpovědi na mnohé otázky o vhodných způsobech hospodaření a pěstování jedle by měly dát výsledky letos zahájeného výzkumného projektu. Ten se zaměřuje na nové postupy pro podporu jedle v lesním hospodářství ČR. Součástí prvního roku řešení je i zakládání sítě experimentů pro sledování vlivu pěstebních opatření na růst a vývoj porostů s jedlí. Řešení projektu se ujal VÚLHM (Útvary biologie a šlechtění, ekologie lesa, lesní ochranné služby a Výzkumné stanice v Kunovicích a v Opočně) ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze a Správou lesů města Tábora, s. r. o. Projekt je zaměřen na otázky vhodnosti proveniencí, charakteristik růstu a výživy, biotických škod, ošetřování osiva, pěstebních postupů obnovy a výchovy, přeměn a meliorační funkce a kvality dřeva.

Jedle bělokorá patřila na našem území mezi významné dřeviny s hospodářským využitím a ještě koncem 18. století tvořila asi 19 procent lesů. V současnosti roste pouze na 29 tisíci hektarech, to je 1,1 procenta porostní plochy. Mezi hlavní příčiny tohoto poklesu jsou podle odborníků z VÚLHM řazeny rozmach holosečného hospodářského způsobu, poškození korovnicí, znečištění imisemi v některých regionech, genetická variabilita a nárůst populace spárkaté zvěře.

„Kromě přirozené obnovy je nutno (vzhledem k malému současnému zastoupení) obnovovat jedli i uměle. Například od roku 2000 se zastoupení jedle v druhové skladbě zvýšilo o asi 6300 hektarů. Regenerace byla zjištěna i u již existujících porostů s jedlí nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Jedním z důvodů je vedle významného snížení emisí (zejména oxidů síry) i zvýšení průměrných teplot ve vegetačním období,“ zdůvodňuje situaci koordinátor projektu Jiří Novák z VS Opočno.

Jako příklad postupu řešení uvádí řešitelé ukázku založení experimentů s výchovou mladých porostů s jedlí. Tato část aktivit se mimo jiné realizuje na modelovém území Správy lesů města Tábora, kde se jedle vyskytuje v nadprůměrném zastoupení ve srovnání s celorepublikovými údaji.

Pro založení pokusů vybírali přednostně porosty s vyšším zastoupením jedle ve věkové fázi mlazin, tj. nejlépe před první prořezávkou. Aby mohlo dojít k dostatečnému uvolnění nadějných jedinců a přitom nebyl příliš porost rozvolněn, zvolili řešitelé pro experimentální zásah metodu komolení odstraňovaných jedinců. To znamená, že stromek určený k těžbě je seříznut ve výšce, kde to umožňuje bezpečná práce s pilou, a to v případech, kdy po seříznutí zůstane alespoň několik živých (zelených) přeslenů.

Zkoumaný přístup k výchově porostů s jedlí je postupně uplatňován na dalších zakládaných párových srovnávacích plochách nejen na modelovém majetku, ale i v dalších regionech (např. Arcibiskupství pražské, polesí Rožmitál apod.). Na všech plochách bude v následujících letech prováděno měření taxačních charakteristik (výčetní tloušťka, výška, délka korun, mortalita) vždy po růstové sezóně s cílem vyhodnotit efekty provedených výchovných zásahů.

Cíle jsou stanoveny v souladu s multioborovým pojetím projektu:

Analyzovat strukturu, produkci a zdravotní stav lesních porostů s jedlí bělokorou, analyzovat přirozenou a umělou obnovu jedle ve vztahu ke stanovištně ekologickým podmínkám, zhodnotit meliorační a stabilizační funkce jedle bělokoré, doporučit vybrané oblasti (provenience) jedle bělokoré pro lesní hospodářství ČR na základě souhrnného zhodnocení vývoje růstu na trvalých výzkumných plochách, stanovit rizikové faktory limitující růst jedle z hlediska meteorologických stresů a stavu výživy, vyhodnotit význam hmyzích škůdců a houbových chorob v porostech jedle bělokoré, inovovat provozní postup výsevů semen jedle v lesních školkách a navrhnout pěstební opatření k podpoře zastoupení jedle v lesních porostech.

Pětiletý projekt QK1910292 „Postupy pro podporu jedle bělokoré v lesním hospodářství ČR“ je spolufinancován Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV).

VÚLHM, ilustrační foto (semenáčky jedle), archiv VÚLHM