Ekologisté chtějí zrušit loňské vládní usnesení, které prohlásilo výstavbu jezu na Labi v Děčíně za veřejný zájem. Podle nich není v pravomoci vlády hodnotit, zda jsou konkrétní stavební záměry významnější než ochrana přírody.

Teplická organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) se proto obrátila na soud. ČTK o tom informoval mluvčí ekologické organizace Arnika Jiří Kaňa.

„U soudu chceme dokázat, že vláda nemá právo zasahovat do rozhodování úřadů, zasahovat tím do demokraticky zvolených procesů a v neposlední řádě hazardovat s penězi daňových poplatníků,“ uvedl Jiří Rous z teplického ČSOP. Podle ekologů je jez zbytečnou stavbou, která zničí cennou přírodu Labského údolí.

Rejdaři naopak tvrdí, že jez je klíčový pro budoucnost tuzemské vodní dopravy, měl by výrazně přispět k lepší splavnosti Labe pro nákladní lodě. Jeho stavba se však několik let odkládá, původně měl být hotov kolem roku 2021, nyní Ředitelství vodních cest odhaduje jako optimistický termín začátku stavby rok 2023.

Stát se při přípravě stavby potýká zejména s problémy okolo vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných opatření, které měly kompenzovat nepříznivé vlivy stavby na životní prostředí. Správa došla k závěru, že negativní dopady na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Tím by byla celá stavba ohrožena.

Stát proto chce negativní dopady na krajinu v okolí Labe kompenzovat investicemi do ekologie v cizině. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poslali zástupcům Evropské komise dotazy, zda je přípustné provést taková opatření na území jiného státu EU. Na odpověď nyní české úřady čekají.

Ekologům se plán nelíbí. Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha sice lze některá kompenzační opatření uskutečnit i mimo dané území, primární by však měl být ohled na krajinu v ČR. V případě děčínského jezu jsou podle něj úvahy o kompenzačních opatřeních navíc zbytečné, protože stavba je podle něj nevhodná a neefektivní.

Nikol Krejčová z Arniky tvrdí, že Německo stavbu dalších jezů nebo plaveních stupňů zcela odmítá z ekologických i ekonomických důvodů. „Už nyní je celkem jasné, že ani po výstavbě děčínského jezu, který zničí cenné přírodní hodnoty, nebudou moci po Labi velké lodě plout,“ uvedla.

Situaci kolem stavby komplikuje zahrnutí části území u Děčína do soustavy Natura 2000, což je soubor chráněných území na území EU.

Rejdaři volají po urychlené stavbě jezu mnoho let. Nedostatečná dopravní infrastruktura na Labi má podle nich fatální dopady na tuzemskou lodní dopravu. Rejdaři tak převážejí každý rok méně zboží, na čemž tratí desítky až stovky milionů korun ročně. V roce 2017 převezli 1,567.700 tun nákladu, meziročně o zhruba 210.000 tun méně. Pokles pokračoval i loni.

Plavební stupeň u Děčína patří stejně jako další připravovaný jez u Přelouče do seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons