Potřebu stále více chránit vodní zdroje si uvědomuje také EU. Základní teze představil přitom na letošní konferenci Voda Fórum 2012 Robert Schröder – zástupce Evropské komise z Generálního ředitelství pro životní prostředí (DG Envi).

V průběhu několika let vyvinula EU komplexní vodní politiku, jež se postupně posunula od zaměření především na zdravotní rizika (např.jakost pitné vody a vody pro koupání) k zaměření na dopady hlavních odvětví využívajících vodu na životní prostředí (živiny ze zemědělství, průmyslové znečišťování a vypouštění městských odpadních vod z domácností). Dosaženo bylo významných zlepšení ve všech odvětvích, jež jsou předmětem vodní politiky, a zvláště v jakosti pitné vody a vody pro koupání, a v čištění městských odpadních vod.

Od roku 2000, s přijetím rámcové směrnice o vodě (dále též jen „RSV“), učinila vodní politika další skokovou změnu zavedením integrovaného přístupu k vodohospodářství na základě koncepce „správa povodí řek“ zaměřené na dosažení dobrého stavu všech vod EU do roku 2015. Směrnice o povodních z roku 2007 a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí z roku 2008 poskytují další legislativní stavební bloky pro tento integrovaný přístup. V roce 2007 je doplnila strategie pro řešení nedostatku vody a sucha a v roce 2009 bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu. Evropské vodohospodářství se však stále potýká s řadou problémů. Stále dochází ke znečišťování vodních zdrojů, zhoršování hydromorfologie a nadměrnému odběru, což má škodlivé dopady na sladkovodní ekosystémy a ekonomickou činnost, zejména vzhledem k úzkému vztahu mezi vodou a výrobou potravin a energií.

Demografický vývoj, změny ve využívání půdy a hospodářský rozvoj se promítají do zvýšení znečišťování a opakujícího se nedostatku vody. To bude zhoršováno změnou klimatu, zejména v oblasti Středozemí, přičemž vzroste intenzita a četnost povodní v mnoha částech Evropy. To vše činí dosažení cíle RSV, tj. dobrého stavu všech vod EU do roku 2015, stále obtížnějším.

Ve vztahu k jiným politikám je potřebná zvýšená soudržnost, zejména se společnou zemědělskou politikou a s regionální politikou, aby se zajistilo, že finanční prostředky EU budou lépe zacíleny na opatření, jež přináší zlepšení vod, a že povinnosti podle vodního práva budou dodržovány. Je potřebná zvýšená soudržnost s politikou v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a s dopravní politikou, aby se zajistilo, že opatření přijatá ke zmírnění dopadů (změny) klimatu nezpůsobují nezamýšlené negativní dopady na vody. Provádění může být plně účinné pouze tehdy, pokud budou řešeny všechny spojitosti mezi vodní politikou, jinými oblastmi environmentální politiky a jinými oblastmi politiky mimo environmentální politiku.

Je také nutné si ujasnit, zda a jaké další akce a nástroje jsou potřebné na úrovni členských států a EU. Plán na zachování vodních zdrojův Evropě se o to pokusí s dlouhodobým záměrem zajistit dostupnost vody dobré jakosti pro trvale udržitelné a vyrovnané užívání vod v souladu s cílem RSV.Časový horizont plánu je rok 2020, neboť úzce souvisí se strategií Evropa 2020, a zejména s nejnovějším plánem pro účinnější využívání zdrojů. Analýza, o kterou se plán na zachování vodních zdrojů opírá, bude ve skutečnosti pokrývat delší období, a to až do roku 2050.

V návaznosti na analýzu bude mít plán tři hlavní zaměření:

zlepšení provádění současné vodní politiky EU plným využíváním možností, které poskytuje stávající rámec;

posílení integrace cílů vodní politiky a jiných politik. Kompromisy by měly být řízeny na základě lepšího porozumění nákladům a výhodám jak hospodářských činností, tak hospodaření s vodními zdroji; a

podle potřeby usilovat o doplnění současného politického rámce, zvláště ve vztahu k množství vody, účinnosti (jejího využívání) a přizpůsobení se změně klimatu.

V souladu se současným přístupem vodní politiky navrhne plán na zachování vodních zdrojů EU kroky, pokud to nabízí přidanou hodnotu, a vezme plně v úvahu vysoce významné rozdíly mezi členskými státy a uvnitř států z hlediska dostupnosti, jakosti a množství vody, účinnosti (jejího využívání) atp. Proto nepředloží svěrací kazajku jedné velikosti, která by měla „pasovat“ všem, ale spíše se bude snažit zřídit soubor nástrojů, na který se členské státy budou moci spolehnout, že zlepší vodohospodářství na národní a regionální úrovni, a na úrovni povodí.
Plán stanoví program vodní politiky EU pro budoucí léta, zejména pro společnou prováděcí strategii, jež v souladu s rámcovou směrnicí o vodě sdružuje Evropskou komisi, členské státy a zainteresované subjekty. Na základě dosud provedených posouzení nenavrhne žádné zásadní přepracování současného politického rámce, protože se to nejeví nutné a protože přezkum rámcové směrnice o vodě je požadován již v roce 2019, poté co budou k dispozici výsledky jejího prvního prováděcího cyklu.
Plán na zachování vodních zdrojů bude strukturován kolem několika hlavních témat. Zváží specifické cíle, jež mohou být potřebné pro udržitelné hospodaření s vodními zdroji, a prozkoumá způsoby, jak uvolnit opatření a uplatnit k dosažení takových cílů ekonomické pobídky. Nakonec se zaměří na správu a vědomostní základnu jako průřezové podmínky pro správné rozhodování a účinné provádění. Pro každé téma jsou definovány klíčové otázky a problémy. Plán na zachování vodních zdrojů pak navrhne nejvhodnější politické možnosti řešení problémů, zajištění nejlepšího možného hospodaření s vodními zdroji Evropy, nejlepší možné ochrany těchto zdrojů a nejlepšího možného provádění evropské vodní politiky.

Zdroj: www.vodarenstvi.cz