Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat?

Taxonomie v EU platí už od roku 2020. Nařízení počítá s klasifikací hospodářských činností, technologií a zdrojů podle toho, jak jsou ohleduplné ke klimatu. Proč? Klasifikace by podle Evropské komise měla zprůhlednit prostředí pro investory, aby věděli, jak si jejich investice, respektive podpořené projekty stojí vůči životnímu prostředí. Banky tak budou informovat o tom, zda nabízejí produkty v souladu s taxonomií, a klienti se tak budou moci o investici informovaně rozhodnout.

Od transparentnosti si Unie slibuje, že pomůže nasměrovat potřebné investice do takových technologií a zdrojů, které jsou klíčové na cestě k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. „Jen dosažení cílů pro rok 2030 (snížení emisí o 55 % v porovnání s hodnotami z roku 1999 – pozn. red.) si vyžádá dodatečné investice ve výši 350 miliard eur,“ upozornil loni místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Aby to určitá technologie do zelené taxonomie dotáhla, musí splňovat alespoň jeden ze šesti environmentálních cílů. Komise tak postupně tvoří seznamy konkrétních aktivit a technologií skrze tzv. delegované akty. Loni vydala první z nich a letos jej doplnila. Další by pak měla vydat ještě do konce letošního roku. Zatímco první delegovaný akt vyjmenovává zelené technologie, ten doplňující do taxonomie zařazuje jadernou energii a zemní plyn. Kromě toho přišla Komise se směrnicí, podle které by měly firmy informovat o svých udržitelných aktivitách.

Komise bude taxonomii doplňovat a aktualizovat i nadále. Nařízení s tím počítá a je to logické. Předpokladem totiž je, že se stávající technologie budou časem zlepšovat a budou také vznikat nové. A na technologický pokrok by taková klasifikace, jakou je taxonomie, měla reagovat, aby poskytovala investorům aktuální informace o tom, jaké technologie a zdroje jsou vůči životnímu prostředí ohleduplné.

Zdroj a foto: Euractiv