Téměř dvacítka expertů sepsala na sklonku loňského roku prohlášení, ve kterém vyzývají vládu, aby změnila podmínky pro udělování zemědělských dotací z Evropské unie. Informují o tom Hospodářské noviny s tím, že přednost by podle nich měli dostávat farmáři, kteří chrání půdu i vodu a neničí krajinu.

Výzva expertů, mezi kterými je například bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, přichází v čase, kdy chce Evropská komise po roce 2020 balík dotací o pět procent snížit a omezit příděl pro velké farmy. Dotace by měly být nově určeny především pro ekologicky hospodařící zemědělce. Naopak česká vláda, jejíž premiér Andrej Babiš vybudoval v rámci Agrofertu agrární impérium, trvá na zachování množství peněz a dotování všech bez rozdílu velikosti.

„Při srovnatelných ekonomických podmínkách je péče o půdu u nás horší než v okolních státech,“ píše se v prohlášení. Jedovatá chemie podle signatářů ničí půdu, nedostatečná jsou i opatření proti její erozi, málo se využívají přírodní organická hnojiva. Povrchová voda s pesticidy už znečistila řadu zdrojů podzemních vod. „Naše zemědělské pozemky jsou druhově nejchudší v Evropě, máme největší lány polí s mrtvou půdou, ze které mizí úrodná ornice a ubývá voda, která je navíc kontaminovaná. Škoda dosahuje až 10 miliard korun ročně,“ uvedl jeden z iniciátorů petice, předseda spolku Ekodomov Tomáš Hodek.

Podle odborníků z univerzit a zemědělských institucí by pro nápravu stačilo, aby vláda zapracovala do dotačních podmínek odborná stanoviska, kterých je dostatek. Například rozsáhlé znečištění podzemní vody pesticidy a herbicidy zdokumentovalo měření Českého hydrometeorologického ústavu zhruba na 660 zdrojích v letech 2013 až 2016. Vláda by proto podle výzvy měla podporovat zemědělce, kteří hnojí více přírodně, například kompostem, a méně průmyslovými hnojivy. Co se týče rostlin, měly by mít prioritu přirozené způsoby jejich ochrany, které sníží spotřebu pesticidů. Dotace by měly podpořit i tvorbu a údržbu malých vodních ploch a toků.

Ministerstvo zemědělství podle tiskového mluvčího Vojtěcha Bílého ekologická kritéria částečně uplatňuje už nyní a chce je dál prohlubovat. „Již ve stávajícím období je v rámci Programu rozvoje venkova vyčleněno cca 60 procent peněz na opatření přispívající k ochraně přírodních zdrojů, jako je půda, voda a biodiverzita,“ uvedl Bílý. Nová státní zemědělská politika po roce 2020 by pak podle něho měla být ambicióznější, co se týká efektivního využití zdrojů a péče o životní prostředí.

Zatím však Česko podle loňské zprávy Národního kontrolního úřadu většinu z více než osmi miliard korun evropských dotací rozdávalo velkým firmám, jejichž hospodaření krajině často škodí. Plán Evropské komise omezit sumu peněz a více podporovat menší farmáře je návrhem, jejž musí projednat a schválit ostatní evropské instituce a členské země. Ministr zemědělství Miroslav Toman ho odmítá. „Pravidla nové společné zemědělské politiky nesmí být paušálně diskriminační a musí zohledňovat specifika sektoru v jednotlivých členských státech,“ uvedl vloni v srpnu pro týdeník Ekonom.

VYBRANÍ SIGNATÁŘI VÝZVY Ladislav Miko – Ředitelství ochrany přírodních zdrojů při Evropské komisi, bývalý ministr životního prostředí, Michaela Budňáková – ministerstvo zemědělství, ministerský rada Profesor Luboš Borůvka – vedoucí katedry pedologie a ochrany půdy České zemědělské univerzity, Petr Havel – agrární analytik, šéfredaktor portálu Naše voda, Radim Kotrba – Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita.

Zdroj: Hospodářské noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová