Extrémní sucho, kterým trpí v letošním roce severozápadní Čechy, zasáhlo v širším středoevropském regionu i severovýchod Německa a také velkou část Polska. Výnosy plodin stejně jako v Česku částečně zachránil studený a deštivý květen.

Pro české zemědělce, kteří jsou postiženi suchem letos opakovaně, je situace vážná, pokud se nepodaří doplnit zásoby píce, protože existuje omezená možnost odkud krmivo dovézt. Pro mnohé může být situace kritická, řekl ČTK Miroslav Trnka z vědeckého týmu InterSucho.

Situace v Braniborsku a Polsku je stejná jako v severozápadních Čechách. „Sucho zasáhlo tyto regiony loni na podzim, letos v dubnu a v červnu. Podle družicových snímků, u jejichž vyhodnocování jsme opatrní, to vypadá, že kondice porostů je lepší, než byla loni touhle dobou, ale skutečná situace na polích je spíš horší, než ukazovaly naše první odhady. Sklizňová data spíše potvrzují první a pesimističtější odhady z dubna,“ řekl Trnka.

Mapa, na níž je barevně zachycena nasycenost půdy do jednoho metru, ukazuje velké sucho ještě v severní Itálii, podle Trnky je to však v této oblasti v červenci normální. „Naopak více vody, než je v tuto dobu obvyklé, je na Balkáně a sucho je pouze na rumunském pobřeží Černého moře. Díky našim zpravodajům víme, že je doprovází i dopady na zemědělské plodiny,“ řekl Trnka. Vody mají dostatek v jižnější části Rakouska, na západní Ukrajině i Bělorusku. O něco lépe než Česko jsou na tom i Slováci. Extrémní sucho je jen v Žilinském kraji, naopak v nejúrodnější jihozápadní části Slovenska sucho není vůbec či jen počínající. „Nicméně naši respondenti hlásí škody hlavně kvůli dubnovému suchu i odtud,“ uvedl Trnka.

Vzhledem k dlouhodobé předpovědi se nedá očekávat, že by se podmínky ve střední Evropě do konce léta měly zlepšit, ač jde o předpovědi dlouhodobé s relativně nižší spolehlivostí.

Podle Trnky je nyní na suchu výjimečné i to, že se překrývá zemědělské a hydrologické sucho, což znamená sucho v půdě a nedostatek podzemních vod. „V minulosti se tyto projevy sucha nepřekrývaly a spíše se vyskytovaly jako sekvence. Nejprve přicházelo sucho meteorologické, kdy méně prší či je tepleji. Pokud trvalo dva až tři měsíce, přicházelo zemědělské sucho projevující se dopady na zemědělské plodiny. Hydrologické pak nastupovalo, pokud deficit vláhy trval půl až tři čtvrtě roku. Když u nás sucho začalo na jaře, hydrologické se objevilo po konci vegetační sezony a situace se postupně srovnala díky zimním srážkám,“ vysvětlil Trnka.

Nyní po několika suchých letech po sobě už je ale vidět, že v řekách teče výrazně méně vody, protože výrazně klesly hladiny podzemních vod a nesytí toky povrchové. Kvůli tomu usychají nejen jehličnany, ale místy i duby a buky.

InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha. Sleduje podrobně situaci v Česku a na Slovensku a s pomocí družicových dat a výstupů pro Evropskou komisi i ve středoevropském regionu.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Mtaylor848 – Vlastní dílo