Zemědělci, kteří se od července dobrovolně zavázali v povodí Želivky omezit používání pesticidů, tedy látek na ochranu polních rostlin, podle prvních kontrol nechybovali a měli by dostat slíbenou finanční náhradu. Na dnešní konferenci k ochraně vodárenské přehrady Švihov v Jihlavě o tom mluvili zástupci Povodí Vltavy a ministerstva zemědělství. Pilotního tříletého projektu se účastní 16 zemědělských subjektů.

„Pokud budou pozitivní výsledky, tak to potom chceme aplikovat i na ostatní vodárenské nádrže v rámci ČR,“ řekl novinářům náměstek pro řízení sekce vodního hospodářství Aleš Kendík. Švihov je největší vodárenská nádrž v Česku i ve střední Evropě. Kendík uvedl, že na motivační platbu pro zemědělce v pilotním projektu ministerstvo ročně uvolní skoro 60 milionů korun.

Do projektu se přihlásili zemědělci, kteří hospodaří na více než 10.000 hektarech půdy převážně ve druhém ochranném pásmu přehrady Švihov, z menší části i v jejím třetím ochranném pásmu. Podle prvních kontrol, které prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), zemědělci pravidla programu dodržují, uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Zemědělci hospodařící v ochranných pásmech přehrady museli určitá omezení respektovat už předtím. Vstupem do projektu se zavázali k dalším omezením. Podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka (za ČSSD) byly určité obavy, že se jich do pilotního projektu přihlásí jen pár. Po uzavření přihlášek ale projevilo zájem dalších pět subjektů. „Teď je diskuse vedená o tom, jestli se to rozšíří,“ řekl.

Na konferenci představilo povodí i další projekty, v nichž se ve spolupráci se zemědělci zabývalo možnými opatřeními ke zlepšení ochrany vody kolem Švihova, například proti erozi půdy. Jde třeba o remízky, tůně nebo vytváření zatravněných ploch.

Podle náměstka ministerstva zemědělství pro řízení sekce fondů EU Pavla Sekáče už rezort podobná opatření provádí při pozemkových úpravách. „Další naší snahou je motivace vlastníků ty krajinné prvky zakládat,“ řekl. Remízků a podobných ploch se ale v porovnání s ornou půdou týkají výrazně vyšší daňové odvody. „Kdo by platil za něco, z čeho nemá produkci, sedmkrát více?“ uvedl. Snížení těchto odvodů je podle Sekáče součástí projednávaného vládního daňového balíčku.

Z podnětu Kraje Vysočina funguje tři roky pracovní skupina, která se zabývá problematikou ochrany povodí Želivky z různých pohledů. Účastní se jí i zástupci sousedních krajů, ministerstev a povodí. Cílem je podle Kubaly hledat opatření k udržení kvality vody ve švihovské přehradě a jejích přítocích, která by zároveň výrazně neomezovala život v tomto povodí.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto