Že jsou v našem hlavním městě atraktivní rekreační lokality a vodní plochy, ukázal portál Naše voda v předchozí fotoreportáži „Hamerský rybník“. Dnes vám pro změnu v krátkosti představíme další místo nejen k zimním procházkám, a to Počernický rybník.

POČERNICKÝ RYBNÍK V PRAZE
Autor: Nina Havlová

Počernický rybník je součástí Přírodního parku Klánovice – Čihadla. Zároveň je rybník a přilehlý park vyhlášen jako přírodní památka. Park byl založen po roce 1776 z původní ovocné a okrasné zahrady hrabaty Sweerts-Šporky. Dnes zde nacházíme řadu mohutných exemplářů stromů, mezi nimiž převládá dub, a je pravděpodobné, že pochází z doby založení parku.

V době svého vzniku byl rybník větší a odděleně napájen potoky Rokytka a Říčanským. Dnes jsou oba potoky spojené asi 1 km před ústím do rybníka. Původní výměra rybníka byla 22 hektarů, dnes činí zhruba 19 hektarů. Počernický rybník se zapsal do dějin světových přírodních věd tím, že u něho byla zřízena první česká terénní laboratoř a současně první hydrobiologická stanice na světě. Stanice zahájila svoji činnost v červnu 1888, s podporou barona Derczényi, majitele panství Dolno-Počernického a mecenáše vědy. Přírodovědci, v čele s profesorem Antonínem Fričem, zde tehdy měřili směr a sílu větru, teplotu vody a vzduchu a na dnešní poměry velmi pečlivě a moderními způsoby zkoumali vzorky planktonních živočichů a řas a rybniční dno.

Současná podoba lokality je důsledkem rozsáhlé obnovy, která byla zahájena v roce 2004. Součástí bylo mimo jiné zpevnění hráze rybníka kamennou dlažbou, vybudování cest, oprava nábřežních zdí a kompletní oprava historického pískovcového mostu. Poslední částí rekonstrukce bylo odbahnění a výstavba ostrova. Po odvodnění rybníka se suchou cestou vytěžilo přibližně 60 000 m3 sedimentu. Část byla využita na výstavbu nového ostrova, zbytek sedimentu byl vyvezen na okolní pole v Běchovicích a Počernicích. Pro zpestření mokřadních biotopů bylo na ostrově i v okolí rybníka vyhloubeno několik tůní jako klidové místo pro rozvoj obojživelníků a bezobratlých živočichů.

Na území přírodní památky se nachází více než 186 druhů cévnatých rostlin a 639 druhů vybraných skupin živočichů, řada z nich patří mezi vzácné a ohrožené druhy. Pobřežní a mokřadní vegetace je významná především pro její využívání jako hnízdiště ptactva i jako odpočinková lokalita na tahu a v zimním období. Z hnízdících ptáků můžeme zaregistrovat např. potápky roháče, kachny divoké, lysky černé, slípky zelenonohé, moudivláčka lužního, rákosníka obecného či strnada rákosního. Z táhnoucích ptáků můžeme při troše štěstí zahlédnout orlovce říčního, kormorána velkého nebo lžičáka pestrého. Spatřit zde také lze ledňáčka říčního, břehuli říční, krahujce obecného, lejska šedého, slavíka obecného, ťuhýka obecného, rorýse obecného a vlaštovku obecnou.

Tak či tak, v průběhu fotoreportáže jsme kromě všudypřítomných kachen viděli množství sýkorek, stehlíky, volavky, strakapoudy i zmiňovaného ledňáčka.

V lokalitě se také běžně vyskytuje skokan hnědý a zelený – vzácný druh obojživelníka, který je trvale vázaný na vodní prostředí a jehož populace přezimuje v bahně na dně, ropucha obecná, z měkkýšů pak škeble rybničná, velevrub malířský, okružák Anisus vortex či bahenka Viviparus contectus. Z řady druhů brouků zde nacházíme střevlíčky (např. Stenolophus mixtus, Bembidion fumigatum), nebo vzácného nosatečka Eubrychius velutus (na stolístku přeslenatém). Rybník slouží také k extenzivnímu chovu ryb, zejména kapra obecného. Každý podzim se provádí výlov, který bývá každoročně velkým pražským rybářským svátkem. Součástí výlovu je většinou bohatý doprovodný program o rybách a pražské přírodě a je určený zejména pro děti.

Podrobnější informace na: http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/dolni-pocernice/velky-pocernicky-rybnik/

Naše voda, www.praha-priroda.cz, foto a fotoreportáž Naše voda – Nina Havlová