Výročí 40 let existence největší úpravny pitné vody ve střední Evropě je příležitostí připomenout si historii vzniku této v mnohém originální stavby.

Výstavba tohoto rozsáhlého díla probíhala po etapách. V rámci  první I. etapy v letech 1965 – 1972 byl realizován v plném rozsahu hydrotechnický komplex, který obsahoval přehradní hráz se všemi doprovodnými stavbami zabezpečujícími ochranu vodního zdroje a komplexní náhradní výstavbu. Dále byl postaven vodárenský komplex skládající se z čerpací stanice surové vody, úpravny vody a štolového přivaděče pitné vody ze Želivky do vodojemu v Jesenici. Úpravna vody byla projektována na maximální kapacitu 3 300 l/s surové vody.

Výškové umístění úpravny vody, podmiňující přívod upravené vody gravitačním přivaděčem do vodojemu Jesenice a výškové umístění nádrže zabezpečující  maximální využití Želivky, si vynutilo vybudování čerpací stanice surové vody. Z těchto požadavků vycházel také návrh I. a II. etapy výstavby čerpací stanice.

Výkonem 3 300 l/s surové vody byla již v I. etapě největší úpravnou v tehdejším Československu. Bylo rozhodnuto o jejím umístění v minimální vzdálenosti od vodního zdroje, a to z důvodu možného zhoršení kvality surové vody vlivem dlouhého zdržení v přivaděči. Dalším důvodem byla možnost zásobování středočeské oblasti ze štolového přivaděče. Výškové umístění bylo dáno optimálním vyústěním štoly a vhodným místem pro umístění objektů úpravny.

Stavba štolového přivaděče patřila k nejnáročnější stavbě celého komplexu a vzniklo tak dílo, které svými parametry patří k největším svého druhu ve světě. Úpravna vody je výškově situována tak, aby přes regulační vodojem bylo možné vést upravenou vodu gravitačně do tlakového štolového přivaděče a jím směrem do Prahy. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1964 ražbou pokusné štoly u Štěpánovského potoka. Koncem roku 1965 začaly vlastní tunelářské práce na přívodní štole. Z celkové délky 51,9 km bylo hornickým způsobem vyraženo 51,3 km. Štolový přivaděč je kruhového profilu o průměru 2640 mm s betonovou obezdívkou o tloušťce 200 až 350 mm. Maximální průtok přivaděčem je 6 700 l/s gravitačně přepravené vody a celkový objem je 280 850 kubíků. Jako nedílná součást komplexu vodního díla Želivka vznikl v této fázi výstavby vodojem Jesenice o objemu 100 000 kubíků postavený na konci štoly. Zajišťuje akumulaci vody a její distribuci do zásobních vodojemů pražské vodovodní sítě.

Narůstající potřeba pitné vody v hlavním městě Praze byla pokryta realizací III.a stavby úpravny vody na Želivce, která její výkon zvýšila více neždvojnásobně. Byla rozšířena čerpací stanice surové vody a byl postaven nový výtlačný řad, v ÚV byla vybudována nová hala filtrace s provozní čerpací stanicí, dávkování chemikálií, vápenné laguny, chlorovna, měrný objekt a další dvoukomorový vodojem v Jesenici o kapacitě 100 000 kubíků. Pro ukládání vodárenských kalů z praní rychlofiltrů byl v kalové nádrži Rýzmburk zvětšen užitný zásobní prostor zvýšením hráze o tři metry. Součástí rozšíření úpravny byly také investice na ochranu vodního zdroje a pro zásobování pitnou vodou nových lokalit, zejména podél štolového přivaděče. Tato etapa výstavby byla uvedena do provozu 12. října 1987.

Hygienické zabezpečení pitné vody na ÚV Želivka bylo pak od roku 1991 doplněno linkou ozonizace s technologií od francouzské firmy Trailigaz, kde byl ozon vyráběn ze vzduchu a vnášen do upravované vody pomocí barbotážní vestavby. Ozonizace přispívá ke zlepšení kvality vody, odstraňuje bakterie a viry, snižuje obsah pesticidů a zlepšuje senzorické vlastnosti vody.

Zdroj: PVK, Úpravna vody Želivka: „40 let úpravny vody Želivka“