Správa Národního parku (NP) Šumava postupuje v asanaci kůrovce správně a dodržuje platné zákony ochrany přírody. Podle mluvčího NP Pavla Pechouška to oficiálně potvrdila Česká inspekce životního prostředí.

Plná nesmyslů byla podle Pechouška zpráva, kterou rozeslalo zhruba před týdnem Hnutí Duha všem novinářům. V ní aktivisté lživě obvinili lesníky Správy NP a CHKO Šumava, že nezákonně kácí a nešetrně přibližují dřevo z bezzásahových zón Národního parku Šumava. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), tedy dozorový orgán ochrany přírody České republiky, teď prokázal, že nic z nařčení aktivistů není pravda. Lživé informace o nevratném poškozování přírody v nejcennější části parku, zničené turisticky značené cestě a poškození půdy, okolních stromů a vzniku eroze z tiskového prohlášení Hnutí Duha tato zpráva inspektorů životního prostředí vyvrátila.

„Z bezzásahových prvních zón samozřejmě žádné dřevo nevyvážíme. V řadě zásahových zón pak v mnohem větší míře než kdy předtím používáme k přibližování chladnokrevných koní a chováme se k přírodě velmi šetrně,“ reagoval na některá prohlášení aktivistů ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek.

„Na základě zjištěných skutečností v rámci kontroly bylo konstatováno, že šetřené území se nachází ve II. zásahové zóně Národního parku Šumava. Kontrolou nebylo zjištěno neúměrné poškození půdního povrchu při přibližování dříví a eroze půdy,“ píše se v protokolu o průběhu kontroly ČIŽP. Ve vytučněné části závěrů v kontrolním protokolu pak inspektoři zvolili následující shrnutí: „Nedošlo k ohrožení či poškození životního prostředí ve smyslu zákona o lesích, respektive zákona o inspekci. Z tohoto důvodu se správní řízení ve věci uložení pokuty nezahajuje.“

Vltavská svážnice, což je stezka, na které mělo údajně dojít k porušení pravidel ochrany životního prostředí, byla v minulosti využívána armádou pro vojenské účely. „Jedná se o komunikaci s pevným podkladem. Nehrozí nebezpečí eroze, popř. jiné poškození jejího podloží. V místech výjezdu z porostu na Vltavskou svážnici se nachází příkop, jehož neúměrné poškození pohybem mechanizačních prostředků bylo v době přibližování minimalizováno pokládkou klestu a hroubí,“ pokračuje protokol ČIŽP. K použití bylo podle inspektorů použito lehké vyvážecí techniky a také tzv. železný kůň.

„Tyto způsoby přibližování patří mezi mechanizační prostředky vyvíjející nejnižší tlak na půdní podloží. Přibližování dříví bylo započato v období relativního sucha. Tedy v srpnu a na počátku září 2013. Odřené kořenové náběhy stromů byly z cca 90 procent ošetřeny fungicidním nátěrem, zbývajících 10 % neošetřených odřených kořenů nenaplňuje důvody pro zahájení správního řízení,“ píše se také v kontrolním protokolu. Jediný nedostatek spatřuje ČIŽP „pouze v dočasném omezení plnění některých mimoprodukčních funkcí lesa, jako je funkce rekreační“. V závěrech z kontroly však sama ČIŽP uvádí, že: „Tato funkce bude obnovena po ukončení přibližování dříví v rámci tzv. potěžebních úprav pracoviště“.

Jakékoliv porušení pravidel ochrany přírody či zásadního omezení pohybu turistů vylučují zkušení lesníci Správy NP a CHKO Šumava. „Vltavská svážnice je okrajová turistická cesta, sloužící převážně lesnickému provozu a turisticky je využívaná převážně v zimním období, kdy se tu lyžařské stopy najíždí rolbou,“ uvádí Jan Bečvář, vedoucí územního pracoviště NP a CHKO Šumava na Modravě. „Kolize s rekreační funkcí Vltavské svážnice byla ze strany Správy Národního parku Šumava minimalizována, protože svážnice byla v době přibližování řádně označena cedulí, která návštěvníky o práci v lese včas informovala,“ doplňuje Petr Hanzal, těžební referent oddělení lesní provozu Správy NP a CHKO Šumava.

Naše voda, foto NP Šumava, autor Václav Sojka