Podle posledních výzkumů mají houby v přírodě mnohem důležitější roli, než jaká se jim dosud přisuzovala. Píše o tom populárně- naučný server osel.cz s tím, že kromě vody rozvádějí houby pod povrchem půdy významné množství uhlíku.

Pokud jde o severské jehličnaté lesy, jsou již delší dobu známé uskladňováním velkého množství uhlíku. Rozkládají se na 11 procentech povrchu Země a přitom uskladní 16 procent veškerého pohlceného uhlíku planety. Jak je to možné?

Björn Lindahl ze Švédské univerzity zemědělských věd a jeho spolupracovníci odebrali vzorky půdy ze 30 lesem zarostlých ostrovů různé velikosti, které se nacházejí v jezerech Uddjaure a Hornavan, poblíž města Arjeplog v severním Švédsku. Pokud by se rozhodující část uhlíku v místním prostředí dostávala s opadem do půdy, vědci by našli nejmladší uložený uhlík ve svrchní vrstvě lesní půdy. Oni ale nejmladší uhlík objevili v hlubších vrstvách půdy. To nasvědčuje tomu, že stromy severských lesů posílají rozhodující část polapeného uhlíku do svých kořenů v podobě cukrů, kde se jich zmocní symbiotické houby a rozvedou je do okolní půdy.

Na větších ostrovech zahrnutých do studie se to týkalo zhruba 47 procent uhlíku, na menších ostrůvcích to bylo kolem 70 procent, zřejmě v důsledku odlišných rychlostí rozkladu organické hmoty. Klíčovou roli hub v cyklu uhlíku severských lesů autoři následně potvrdili i původem místní, švédskou metodou pyrosekvenování DNA materiálu ze vzorků a také analýzou stabilních izotopů. Všechno ukázalo na houby.

Podle Jiřího Jirouta, odborníka na ekologii půdních mikroorganismů z Oddělení půdní mikrobiologie a půdní chemie Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích jde o výzkum, který povyšuje význam hub v dynamice uhlíku. Jirout v tom vidí další potvrzení ekologického významu ektomykorrhizních hub, tedy symbiotických hub, které oplétají svá vlákna kolem kořenů stromů i mezi buňky kořenů, ale nepronikají dovnitř buněk.

Ektomykorrhizní houby jsou právě ty, které v naší zemi mistrů houbařů všichni důvěrně známe z loveckých výprav do lesů. Podhoubí hřibů, holubinek, pavučinců i muchomůrek propojují jednotlivé stromy i semenáčky a mohou rozvádět vodu a v ní rozpuštěné minerální živiny, které rostliny splácejí organickými látkami.

Zdroj: www.osel.cz (redakčně kráceno)