Kdo zná dolní část Lužnice, jistě ví, že přes jez Benešův mlýn neteče skoro žádná voda. Na přelivné ploše je jen čůrek vody tekoucí přes jeden vak a pod ním je v délce zhruba 100 m extrémně nízký stav.

Rybím přechodem moc vody neteče, a pokud ano, dole pod ním čeká hradba kamenů. Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS) se proto již několik let pokouší upozorňovat odpovědné orgány, že na jezu dochází k porušování manipulačního řádu. Ten říká, že přes má téci 2,88 m3/s prostřednictvím 2 cm vody po celé délce jezu a zbytek má být převáděn přes dva rybochody. Realita je ale odlišná.

MÚ Tábor vždy vyhodnotil podněty AVTS  na nedodržování minimálního zůstatkového průtoku (MZP) jako neopodstatněné. Jenže kontrola byla předem nahlášena a kupodivu ten den tekla voda po celé délce jezu. Ani Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) to nemá jednoduché, majitel se s inspekcí soudí.

V minulém roce se AVTS dozvěděla, že se majitel jezu bude snažit změnit povolení k nakládání s vodami a legalizovat v podstatě dlouho trvající stav, kdy voda teče jen jednou polovinou jezu. Asociace podala žádost o informování o zahajovaných řízeních na MÚ Tábor a čekala, že jí odbor vyzve, jak mu ukládá zákon. Jenže nic se nedělo. Proto podala AVTS žádost o informaci přes zákon 106, jestli se nějaké řízení neplánuje. Odpověď z úřadu byla překvapením. Řízení proběhlo a bylo ukončeno zrovna v den, kdy AVTS podala žádost o informaci. Taková náhoda. „Úřad nám tím zkomplikoval naši účast v řízení, ke kterému jsme se tím pádem nemohli vyjádřit. Na naše odvolání, jako opomenutého účastníka, kraj zareagoval a uznal nás za účastníka řízení. Vše vrátil s tím, aby nás MÚ Tábor vyzval k prostudování spisu a podání námitek. Utekly skoro tři měsíce a nic, MÚ Tábor nereagoval. Podali jsme proto podnět na nečinnost MÚ Tábor. Do týdne přišla zpráva z MÚ Tábor, že můžeme nahlédnout do spisu. To jsme i učinili,“ píše se v tiskové zprávě AVTS k této kauze.

Z různých řízení jsme již poměrně obezřetní, protože téměř vždy objevíme v předkládaných dokumentech nějaké „nesrovnalosti“, konstatuje AVZS. Součástí tohoto spisu byl Hydrotechnický posudek od autorizované osoby (AO), ve kterém bylo vypočteno množství vody protékající přes jez a který stanovil, že pokud poteče voda v tloušťce 2 cm přes jedno pole + dalších 8 bodů (RP…), bude tak téci 2,834 m3/s, čímž se vyhoví podmínce na MZP. Sami z fotografií (jejich spektrum najdete na webu raft.cz), kdy teče voda jen přes jedno pole, můžete posoudit, že hodnota téměř 3 kubíků přes jez a rybími přechody je naprosto irelevantní. Podrobným zkoumáním posudku došel Analyticko-právní tým (APT) AVTS k závěru, že do tohoto průtoku jsou započteny i hodnoty z náhonu, např. přepad před česlemi, jemná česle – odpad, boční hrazení atd., které v součtu tvoří 1 kubík. Tedy hodnoty, které se absolutně nemohou podílet na převodu vody přes jez a nemohou se tak počítat do MZP. Zároveň jsou některá místa umístěna v rámci budovy elektrárny, a tudíž jsou těžko kontrolovatelná. Jenže AO je do celkového průtoku započetla. Zároveň přidala ještě jeden bod, kterým mělo v rámci levobřežního rybího přechodu téci stejné množství, jako u pravobřežního, tedy 0,65 m3/s. To ale ani technicky není možné. Odlišnost posudku od reality je tedy více jak 1,5 m3/s vody, které by přes jez mělo téci, ale neteče. Na nekvalitně zpracovaný posudek včetně dalších pochybení úřadu AVTS v rámci odvolání upozornila kraj. Ten jasně konstatoval: … „není možné, aby do součtu byly zařazeny také hodnoty zjištěné na měřených místech 4-7“. Jak by měly tyto průtoky umožňovat ekologické funkce vodního toku v podjezí, když se voda těchto průtoků do vodního toku vrací až po několika metrech od jezu a morfologie dna vodního toku pod jezem neumožňuje vracení se vody do podjezí. Výpočet, ke kterému dospěl žadatel, není dle odvolacího orgánu správný, protože zahrnuje i průtoky míst, která již nemají vliv na ekologické funkce vodního toku v podjezí.

Zároveň upozorňuje, že na jezu je dle posudku dodržován MZP daleko nižší, než má být. Odvolací orgán dal také AVTS za pravdu, že chybí vyjádření odborů ochrany přírody či k zásahu do významného krajinného prvku, že chybí způsoby měření MZP a předkládání těchto údajů ke kontrole atd. Celé rozhodnutí MÚ Tábor zrušil a vrátil zpět s tím, aby se AO vyjádřila ke vzneseným námitkám na její posudek a MÚ Tábor doplnil další nutná stanoviska.

AVTS tak opět odhalila zásadní nesrovnalosti během řízení včetně nekvalitně zpracovaného posudku, který negativním způsobem ovlivnil celé řízení. „Dle našeho názoru chybí v podjezí minimálně 1,5 m3/s, které majitel MVE využívá ve prospěch svých zisků na úkor ekologické funkce řeky a vodní turistiky. Budeme zvažovat další postup ve směru odpovědnosti AO za její posudek a podání podnětu na podjatost úřadu,“ uvádí AVTS.

Podle Asociace je až neskutečné, jaké zavádějící a polovičaté podklady se dostávají ke schvalování na vodoprávní úřady, které je ale akceptují. Zároveň úřady nestanovují požadavky na nutná stanoviska a případné výjimky z ochrany přírody, což jim nařizuje zákon.

Jaké jsou další naše zkušenosti z jiných řízení, si můžete přečíst např. na Jaké stavby MVE se připravují?. Pokud chcete podpořit naše snahy, staňte se členy AVTS nebo využijte možnosti darovat finance na náš provoz. Dar si můžete následně odečíst od základu daně.

Zdroj, foto a další podrobnosti k případu včetně mapky lokality: www.raft.cz