Desítky až stovky tisíc kilogramů zeminy dokáže z jediného hektaru pozemku, který není pokryt vegetací, odnést za několik hodin déšť. Šokující data poskytl portálu Naše voda Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP).

Nejen zemědělci, ale i zahrádkáři nebo obecní úřady by měli brát zcela jistě poznatky VÚMOP velmi vážně. Z dat VÚMOP totiž vyplývá, že nebezpečí zejména přívalových dešťů přicházejících navíc za situace, kdy je již půda z předchozího období nasáklá vodou, je pro odnos zeminy větší, než si většina lidí představuje.

Vliv dešťů na odnos půdy testuje VÚMOP prostřednictvím simulátoru deště na experimentálních pozemcích v Třebsíně. Mimo jiné z nich vyplývá, že největší riziko odnosů zeminy z pozemků hrozí v lokalitách bez jakékoli vegetace a na svazích. Na množství deštěm odnesené půdy má dále vliv intenzita deště, srážkový úhrn na posledních pět dní před přívalovými dešti a doba trvání deště.

Z modelových simulací přitom vyplývá, že v případě deště trvajícího 3,25 hodiny, při kterém napršelo 30 milimetrů srážek na půdu bez vegetace, na kterou již v předchozích pěti dnech dopadlo 23,8 milimetrů srážek, odnese déšť z jednoho hektaru pozemku 118 488 kilogramů půdy. Ztráty půdy jsou vysoké ale i při zcela jiných podmínkách. Například při dešti, který trvá jeden a půl hodiny a naprší při něm za tuto dobu 19,9 milimetrů srážek, přičemž v předchozím období nepršelo, dosahuje odnos půdy z hektaru 60 233 kilogramů. O vlivu intenzity deště svědčí další příklad, kdy 4,5 hodiny trvající déšť, při kterém ale napršelo jen 11,4 milimetry srážek, odnese z hektaru pozemku i za situace, kdy v předchozích pěti dnech napršelo 19,6 milimetrů srážek, celkem 1 091 kilogramů zeminy.

Zdroj: VÚMOP, Naše voda