Zadržení vody v krajině je také v gesci – i finanční – životního prostředí. Informují o tom Haló noviny s odkazem na vyjádření místopředsedy zemědělského výboru parlamentu Pavla Kováčika.

Kováčik zdůraznil také potřebu agrotechnických opatření, a rovněž podporu pěstování plodin, které jsou samy schopny v porostu udržet podstatnou část vody, která spadne na zem. „Podporu můžeme vyjádřit slovně nebo i nějak hmotněji, bude-li na to. Ale výchova k tomu, aby i agrotechnická opatření byla součástí opatření, která vedou k zadržování vody v krajině, je důležitá. Máme povinnost i vůči celé Evropě, jsme evropským rozvodím, jsme střechou Evropy, co se vody týká. Všechna voda od nás odtéká pryč a my jsme povinni ji co nejdéle zadržet v naší krajině,“ zdůraznil Kováčik.

Poukázal i na zatím probíhající klimatické změny. Míní, že dosavadní tendence svědčí o tom, že některé oblasti našeho státu budou brzy „pod hranicí pouště“. Ať už jde o jižní Moravu, Polabí a některé další oblasti, je podle Kováčika žádoucí se pokud možno co nejrychleji více zaměřit na opatření od klasického zadržení vody až po agrotechnické postupy, které by pomohly udržet hospodaření v ohrožených oblastech.

Náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík poslancům řekl mj. to, že ministerstvo bude i v budoucnu pokračovat ve výstavbě protipovodňových staveb, ale i v obnově a rekonstrukci rybníků, což vloni dohromady stálo na 14 miliard korun. korun. Ministerstvo chce ve 3. etapě pokračovat ve výstavbě protipovodňových opatření. Výbor se shodl na tom, aby jeho předseda napsal dopis ministrům zemědělství a životního prostředí s žádostí o vyhodnocení toho, co už jejich resorty učinily, a seznámili je i s chystanými záměry do budoucna, včetně toho, jak je na tom ČR při jednání v Bruselu. Pokud jde o udržení vody v krajině, jde o program EU, ze kterého můžeme čerpat peníze, dosud jsme tak činili méně, než jsme mohli.

Zdroj: Haló noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová