Jak přitom píše internetový server ihned.cz, ve studni je stále voda a na zdech jsou patrné otisky rukou starých Izraelců. Nález podzemní studny z období takzvaného Prvního Chrámu patří k nejdůležitějším objevům, které byly v Izraeli v posledních letech učiněny.

Izraelští archeologové od nynějška s určitostí vědí, že obyvatelého biblického Chrámu nemuseli pro vodu chodit až na protější kopec. V komplexu podzemních chodeb, které se táhnou klem Zdi nářků, se totiž nedávno propadla půdy – a odkryla obří podvodní nádrž přímo pod Chrámem. Nález byl představen na třináctém ročníku konference zasvěcené Davidovu městů a bádání po zbytcích starověkého Jeruzaléma, informuje deník Jerusalem Post.

Původně přitom archeologové jenom sledovali, kudy inženýři Druhého Chrámu vedli odpadní stoku. Ta ústila v údolí běžícím paralelně s Chrámovou horou (řecký historik Flavius Josephus jej řecky nazývá Tyropoeon). V průběhu odkrývání chodeb se zničehonic propadla půda a archeologové v čele s lídrem týmu Elim Šukronem, který vykopávky vede už pětadvacet let, si začali mobilními telefony nedočkavě svítit dovnitř.

Šukron už na základě předchozího bádání tušil, že nepůjde o obyčejnou průrvu či sesuv. Ačkoliv leccos naznačovalo tomu, že obyvatelé Prvního Chrámu (dokončeného cca roku 957 před naším letopočtem) museli mit přístup k vodě rovnou z Chrámové hory, až doposud se tato tvrzení nedala ověřit.Mělo se tedy za to, že pro vodu si Izraelci chodili až do vádí v Městě Davidově na protějším kopci. „Díky tomuto objevu víme zase trochu více o tom, jak se za doby Prvního Chrámu žilo,“ řekl Šukron.

Objevená podzemní nádrž měří zhruba 12 x5 x 4,5 metru, zhruba desetinu toho, co olympijský plavecký stadion (ten pobere celkem 2500 kubických metrů vody). Šukronův tým je přesvědčen o tom, že nádrž se používala už za časů Prvního Chrámu, protože jsou v ní patrné zbytky stejné žluté omítky jako u dalších vodních zdrojů z této doby (například v Bejt Šemeš nebo Tel Beerševa). Vzhledem k objemu místnosti muselo jít o veřejně přístupnou studnu – v Izraeli byly soukromé studničky podstatně menší a méně časté nežnapříklad později ve starověkém Římě. Nový objev se řadí mezi vůbec největší vodní studně v celém historickém centru Jeruzaléma.

Na zdech jsou stále vidět otisky rukou těch, kdo nádrž stavěli. A byť už je v Izraeli konec léta, na konci místnosti i nyní zůstalo trochu vody. Což pro změnu značí, že prameny, z nichž se bazének kdysi napájel, ani za dva tisíce let ještě nevyschly. „Podle všeho se zdá, že vodní nádrž nalezená poblíž Chrámové hory se používala pro každodenní život obyvatel Chrámu i poutníků, kteří se tu chtěli napít či umýt,“ tvrdí Dr. Tvika Tsuk, hlavní archeolog Izraelského úřadu pro přírodu a parky.

Půda se propadla v části podzemních chodeb z období Druhého Chrámu, používaných nejspíš pro odvod odpadních vod. V minulosti se tu našly úlomky dva tisíce let staré keramiky, zdobený zlatý opasek, jenž zřejmě patřil vysokému knězi, a pečeť s ranou zmínkou o městu Betlém. Místo se nachází zhruba u paty takzvaného Robinsonova oblouku u jižní části Zdi nářků.

Zdroj: www.ihned.cz, foto: Izraelský památkový úřad